Právo na informace zaručuje zákon 211. Některé samosprávy by ho okresali, protože jejich prý zatěžuje a je možné ho zneužít.

ŠAĽA. Ministerstvo spravedlnosti připravuje návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Na jednání vlády má být předložen na jaře 2014. Většina míst na jihozápadě tuto iniciativu podporuje.
Sdílí názor premiéra Roberta Fica [1] a předsedy Sdružení měst a obcí Josefa Dvonča, kteří infozákona na posledním sněmu ZMOS-u mj. označili za nástroj na šikanu měst, obcí , státu a státní správy.

Záměr novelizace podle šéfa Sdružení občanů měst a obcí Vladimíra Špánik jen reflektuje představy Starostovská loby směrem k ukrajováním práv občanů.

Nástroj na diplomky

„Povinnost připravit novelu zákona č.. 211/2000 Z. z. o svobodném přístupu k informacím vyplývá z Programového prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala odstranit nedostatky bránící efektivnímu získávání informací, jakož i efektivní práci orgánů veřejné správy, „řekla Alexandra Donevová z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti ČR. Dodala, že v resortu byla vytvořena pracovní skupina pro vypracování návrhu novely infozákona.

„Cílem je udržet vysoký standard realizace ústavního práva obyvatel na informace, na druhé straně je třeba odstranit aplikační problémy,“ poznamenala Donevová. Půjde především podle ní o úpravu stávajících institutů, například přesnější definici povinná osoba a sladění tří kategorií povinných osob.

„Povinné osoby a infozákona se díky svým nedostatkem staly levným a jednoduchým nástrojem pro naplnění praktické části závěrečných prací, výzkumných úkolů či jjiných individuálních projektů, z nichž mnohé je obtížné zařadit mezi aktivity zaměřené na hlídání či obhajobu veřejného zájmu a uplatňování veřejné kontroly, zda alespoň mezi aktivity zaměřené na hledání praktických řešení pro zefektivňování fungování orgánů veřejné správy, „píše se ve stanovisku ZMOS-u.

Pracovní skupina na ministerstvu spravedlnosti se podle Donevovej zabývá i otázkou nákladů za zpřístupňování informací způsobem zpřístupňování informací a podobně. ZMOS trvá na tem, aby zpřístupnění informace nepřekračovalo jednoduché administrativní úkony, to znamená vyhledání, vyhotovení kopie, odeslání. Pokud je předmětem žádosti větší množství záznamů, měla by mít povinná osoba podle organizace možnost určit nejhospodárnější způsob zpřístupnění informace.

Prodloužení lhůty

„Z našeho pohledu dochází ke zneužívání infozákona a zbytečnému zatěžování úřadu mnohdy až nesmyslnými požadavky na zpracování různých statistik, tabulkových přehledů, koncepčních zpráv, které úřad běžně nemá zpracované. Zpracování takovýchto materiálů obírá úředníků o čas na úkor vyřizování jejich vlastní úřední agendy, „řekl mluvčí Galanty Ján Poľakovský.

Dodal, že v rámci infozákona by měly být poskytovány pouze běžně dostupné informace z úřadu, které úřad dokáže poskytnout at už v tištěné nebo digitální podobě.

„Jak šikanu mnohokrát vnímáme, když jsou na webu města dostupné informace v různých sekcích, ale jednodušší je požádat úřad o jejich zpracování v požadované podobě pod rouškou infozákona. Vítáme tedy iniciativu na novelizaci tohoto zákona. „

Od začátku roku přišlo na Městský úřad v Galantě zhruba 30 žádostí o odpověď ve smyslu 211-tky. Na podobné množství žádostí odpověděl od ledna i Městský úřad v Seredi. Nejvíce dali zaměstnancům zabrat otázky o návštěvnosti webové stránky, internetové stránky Sereďský novinek, sledovanosti místní regionální televize a nájemní smlouvy na veškerý majetek města a městem zřízených organizací.

„Tato položka pro nás znamenala týdenní přípravu 900 naskenovaných materiálů, zaměstnala 5 lidí a odeslány údaje žadatel nebyl schopen zpracovat a dosud jsme ani neregistrovali, zda je vůbec na něco použil. Na zatěžování pracovníků samospráv je možné zneužít zákon kdykoliv, „míní víceprimátor Ľubomír Veselíčko.

Městský úřad v Dunajské Stredě obdržel v tomto roce zatím 11 žádostí, loni jich bylo 19. Jejich předmětem bylo například veřejné zakázky [2] zboží, správa pohřebišt, uplatňování restitučních nároků, měření hluku, odměňování zaměstnanců mateřských škol, primátora a přednosty, výše nájemného v nájemních smlouvách.

„V jednem případě byla informace poskytnuta omezeně z důvodu, že se týkala platů řadových zaměstnanců,“ řekla přednostka Julie Bubniaková. Úřad je podle jejích slů za otevřenou samosprávu, ale uvítali by prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti ze závažných důvodů o dalších 30 dní. Zákon v současnosti umožňuje pouze 8 respektive 15 dní.

Infoterorizmus na úřadech

Nejvíce žádostí, 37, podle zákona 211 dostal od ledna Městský úřad v Šali. Loni jich vybavili až 61. Jsou zveřejněny také na internetových stránkách města v sekci info211. Podle primátora Martina Alföldiho zákon o svobodném přístupu k informacím má své opodstatnění, neměnil by na něm nic.

„Když dostaneme 211-tku, v uvozovkách si pofrfleme, ale to, Čo umíme poskytnout, poskytneme, protože jsme samospráva, která manipuluje s veřejnými financemi, a já nemám důvod informaci, která je veřejná, neposkytnout. Žalobu jsme měli pouze jednou, dozvěděli jsme se o ní až z rozhodnutí [3] Krajského soudu [4] v Nitře [5] , který odstoupil spis Krajskému soudu v Trnavě, „řekl primátor.

I Šale je totiž jednou z více než 800 samospráv, které čelí žalobě od občanského sdružení zastoupeného advokátem Robertem Bardačem. Ten jménem sdružení Centrum ekologických informací poslal městu žádost podepsanou elektronickým podpisem. Otázky se týkaly například počtu obyvatel či rozlohy obce.

„Přílohy mailu jsme nevěděli otevřít, byly zašifrovány. Požádali jsme ho, aby nám to poslal v jiném formátu, ale na to dojel už jen prázdný email. Kromě toho ze zprávy nebylo ani jasné, že se odvolává na zákon 211, a přesto jsme reagovali, „řekl Alföldi.

Bardač argumentuje, že podání nebyly doručeny šifrovaně, ale šlo o podání podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Ten platí v praxi již více než 11 let. Podání tohoto typu jsou samosprávy povinny podle Bardača přijímat iv jjiných správních řízeních, například stavebních, přestupkových a podobně.
Žádná samospráva na jihozápadě však nemá příslušný software pro otevření elektronického podpisu. Bardač říká, že softwary jsou dostupné na webu bezplatně.

„Přibližně 50 procent oslovených povinných osob našemu klientovi požadované informace poskytla, tvrzení o“ nečitelné šifra „proto považuje klient za neopodstatněné. Na jeho žádost také musím uvést, že odmítá jakékoliv označení využití jeho zákonného práva za jednání šikanózne a podobně. Jménem našeho klienta jsme totiž oslovili dotčené obce jen jeden jedinkrát, nešlo tedy o žádnou šikanu, ani záměr ztížit jejich činnost, přičemž uznávajíce nákladnost poštovného požadovali jsme pro našeho klienta zpřístupnit informace e-mailem, to jest nejekonomičtějším způsobem t když, aby s vyřízením žádosti nevznikly obcím žádné náklady, „řekl advokát.

„Nevím, jestli chtěl někdo otestovat zákon v praxi, ale mám dojem, že dotyčný neměl ani v jednem z případů prioritně zájem o žádnou informaci,“ dodal primátor.

References

  1. ^ Roberta Fica (www.sme.sk)
  2. ^ veřejné zakázky (www.sme.sk)
  3. ^ rozhodnutí (www.sme.sk)
  4. ^ soudu (www.sme.sk)
  5. ^ Nitře (www.sme.sk)

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit


Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.