Už v jednáních o podobě evropských směrnic Slovensko odmítalo model úplného vlastnického oddělení a podporovalo alternativní formy unbundling. V aktuálním návrhu zákona o energetice však vláda některých zaskočila předložením toho nejpřísnějšího modelu jako výchozího.

V době diskusí o podobě směrnic třetího energetického balíčku (2007-2009) Slovensko [1] Slovensko vstoupilo do EU v květnu 2004. více na www.EuropskaUnia.sk » [2] spolu s Německem, Francií a dalšími pěti zeměmi oponovali návrhu Evropské komise a Parlamentu, které za nejlepší cestu pro rychlou a úplnou liberalizaci trhu považovali úplné vlastnické oddělení (OU) přepravy (přenosu ) plynu a elektřiny od výroby, resp. dodávky. V únoru 2008 proto osmička zemí předložila alternativní návrh, kterým se mělo vyhnout rozbíjení velkých energetických koncernů a zohlednit národní specifika sektoru. (EurActiv,  Opens external link in new window 25.2.2008 [3] )

Výsledkem kompromisu bylo, že do textu směrnic se dostali tři rovnocenné alternativy, a to, kromě OU, i zřízení nezávislého provozovatele soustavy (Independent System Operator – ISO) a zřízení nezávislého provozovatele přepravní sítě (Independent Transmission Operator – ITO).

Pozadí

unbundling je cestou rozdělování historických monopolů a jejich jednotlivých aktivit v řetězci – od výroby, přes přepravu plynu / přenos elektřiny, distribuci po dodávky energií konečným zákazníkům. V případě plynárenství se ještě rozlišuje i skladování plynu.

V rámci předchozí fáze unbundling bývalé monopoly odčlenili přepravu a distribuci od dodávek zemního plynu a převedli je na několik dceřjiných společností, čímž splnily požadavky takzvaného právního oddělení.

V případě 3. liberalizačního balíčku se unbundling dostává na novou úroveň. Směrnice dávají členským státům možnost výběru ze 3 modelů:

  • Vlastnické oddělení (OU) tatáž právnická nebo fyzická osoba nemůže vlastnit ani kontrolovat přepravu a současně dodávku elektřiny / plynu;

  • Zřízení nezávislého provozovatele soustavy (ISO ) – funguje jako vlastnický oddělená společnost provozující přepravu / přenos na cizím majetku. Uplatňuje se přísnější regulace a permanentní monitoring, regulační úřad například vydává souhlas s investičním plánováním;

  • Zřízení nezávislého provozovatele přepravní sítě (ITO) právní oddělení přepravy od ostatních činností; provozovatel sítě musí mít zajištěno nezávislé lidské zdroje, technické a finanční prostředky na plnění svých povinností, za běžný provoz, údržbu a investice odpovídá ITO, ne mateřská společnost. Regulační orgán schvaluje osobu odpovědnou za zajištění souladu (compliance officer), která mu podává zprávy o dodržování pravidel ITO, regulace a monitoring jsou ještě přísnější.

Mezi členských zemí EU naplno realizuje OU jen Spojené království. Tomuto modelu již dnes víceméně odpovídá situace v české elektroenergetice, kde přenos elektřiny provádí Slovenská elektrizační přenosová soustava se 100% vlastnictvím státu.

V případě plynárenství je však situace složitější, protože jediný přepravce plynu – společnost Eustream je součástí vertikálně integrovaného podniku SPP.

V podobné situaci byla před prováděním směrnic 3. balíku sousední Česká republika [4] Česká republika vstoupila do EU spolu se Slovenskou v květnu 2004. Česká republika a Slovensko mají dlouhou historii soužití v jednem státě. více na www.EuropskaUnia.sk » [5] Protože výlučným provozovatelem přepravní soustavy v ČR je společnost Net4Gas, která je součástí koncernu RWE Transgas, Praha zvolila model, který vyhovoval tomuto stavu – ITO.

Předchozí vláda Roberta Fica (2006-2010), stejně jako následná vláda Ivety Radičové, také podporovala model ITO jako nejvhodnější pro Slovensko.

Po dlouholetém klidném souhlasu s modelem ITO rozvířil debatu paragraf 50 stávajícího návrhu zákona o energetice, který jako výchozí model předpokládá úplné vlastnické oddělení.

Příčiny?

V důvodové zprávě předkladatel zákona dané ustanovení obhajuje tím, že „ve smyslu požadavků Směrnice 2009/73/ES nesmí právní úprava členského státu bránit realizaci modelu vlastnického oddělení provozovatele přepravní soustavy“.

Zároveň v tomto dokumentu uvádí, že ustanovení o OU se „použijí pouze v případě, že se vertikálně integrovaný plynárenský podnik rozhodne realizovat vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy“. To by mohlo naznačovat, že realizaci použitého modelu má v tomto případě v rukou SZP.

V odstavci 8 daného paragrafu se však uvádí, že „vláda může do 1. října 2012 na návrh ministerstva určit „o nepoužití OU, a tím pádem o realizaci modelu ITO.

Nejistota

Jelikož aplikace § 50 by znamenala prodej minimálně nadpoloviční většiny v dceřiné společnosti Eustream, odmítavá reakce ze strany vertikálně integrovaného plynárenského podniku – SZP na sebe nenechala dlouho čekat.

SZP upozornil na to, že implementace modelu OU oslabí nejen pozici společnosti jako důležitého energetického hráče v středoevropském prostoru, ale také celkové postavení Slovenska na energetické mapě Evropy. Navíc úplné oddělení Eustreamu může zkomplikovat plnění povinností ve veřejném zájmu, které SZP vyplývají například v rovině dodavatele plynu poslední instance.

Společnost také poukazuje na právní nejjistotu, kterou navrhované ustanovení přináší, a „nereálnosť“ termínu pro kompletní realizaci transparentního prodeje.

„Je nereálné očekávat, že prodej společnosti takové velikosti a významu, jako je Eustream, je možné připravit během tří měsíců t když, aby šlo o transparentní transakci se standardním průběhem,“ uvedl [6] pro EurActiv Jindřich Krejčí z SPP.

Přesto, se společnost předběžně začala připravovat i na možnost realizace OU.

S argumentací plynaře souhlasí i analytik Michal Hudec: „Nedostatkem a velmi vážným problémem jsou časové lhůty, které jsou de facto nesplnitelné.“

Ve svém komentáři [7] zároveň připomněl předvolební tvrzení současného premiéra, který vystupoval proti ohlášený prodeji společnosti Eustream z obav, že Slovensko ztratí kontrolu nad plynovodem.

Otevřenou otázkou v případě konečné realizace OU zůstává možnost, že by se přepravní plynovodní sít odkoupila do úplného státního vlastnictví, obdobně jako je tomu v případě společnosti ČEPS, což by podle spekulací některých médií mohlo proběhnout i na pozadí očekávaného prodeje 49% akcií SZP, které vlastní Czech Gas Holding (konsorcium společností E.ON Ruhrgas a GDF Suez).

References

  1. ^ Slovensko ( www.europskaunia.sk)
  2. ^ více na www.EuropskaUnia.sk » (www.europskaunia.sk)
  3. ^ Otevře odkaz v novém okně (www.euractiv.sk)
  4. ^ Česká republika (www.europskaunia.sk)
  5. ^ více na www.EuropskaUnia.sk» (www.europskaunia.sk)
  6. ^ uvedl (www.euractiv.sk)
  7. ^ komentáři (www.energia.sk)

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit

Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.