Ve Švýcarsku se v neděli 22. září konalo referendum. Jako vždy, hlasuje se v neděli od 10. do 12. hodiny, ale je možné volit i poštou. Novinkou je i volba přes internet.

Jako obvykle, referendům otázky byly sdruženy. Ke třem federálním tématům se v kantonu Ženeva přidala jedna přidružená otázka. Otázky federálního referenda byly:

1. Akceptujete lidovou iniciativu „Ano zrušení povinné vojenské služby“?
2. Akceptujete federální zákon z 28. září 2012 o boji proti nakažlivým chorobám přenosným na člověka (Zákon o epidemiích)?
3. Akceptujete novelu federálního zákona o práci v průmyslu, řemeslech a obchodu ze dne 14. prosince 2012 (Zákoník práce)?

Kantonální otázka v Ženevě zněla:
Akceptujete zákon o změně Organizace soudnictví (Za posílení tribunálu o nájemném a nájemnících) ze dne 22. února 2013?

Jako vždy, odpovědět je možné pouze jednoznačně ano nebo ne, nebo na otázku neodpovídat. Pokud jsou zaškrtnuté oba čtverečky, je to totéž, jakoby nebyla zaškrtnuta ani jedna odpověď na danou otázku. Pokud jsou na lístku poznámky či odkazy, celý lístek se stane neplatným. Volební lístek se vloží do volební obálky, která musí být zalepená, a tato buď vhozen do volební urny v den voleb, nebo poslána poštou t když, aby byla doručena nejpozději v předvečer voleb.

Povinná vojenská služba zůstává

Podle federální ústavy, každý muž, který je občanem Konfederace je dnes povinen sloužit v armádě. Pokud mu v tem zabraňuje svědomí, vykoná náhradní civilní službu. Pokud mu ve službě brání jeho zdravotní stav, povinnou službu si odslouží v Civilní obraně. Pokud mu byla přiznána invalidita nejméně 40%, od služby je zcela osvobozen. Každý Švýcar, který neslouží ani v armádě, ani na civilní náhradní službě, ani v civilní obraně, musí zaplatit daň z osvobození od vojenské povinnosti. Švýcarky mohou sloužit v armádě jako dobrovolnice.

Iniciativa žádala zrušení povinné vojenské služby pro muže. Armáda má být složena jen z mužů a žen, kteří službu vykonávají dobrovolně. V případě akceptování iniciativy by byla armáda dobrovolnou milicí. Iniciativa nic neříká o počtech a stavech v takto organizované armádě. Počet a motivace dobrovolníků se těžko dá odhadnout. Podobně i náhradní civilní služba by byla čistě dobrovolná. Tak by se civilní služba stala přístupnou i ženám. I tam jsou počty těžko odhadnutelné. Zrušení vojenské povinnosti by také znamenalo zrušení daně z osvobození od vojenské povinnosti, čímž by Konfederace a kantony ztratili asi 100 milionů ročně. Dopady na civilní obranu také nejsou jasné a civilní obrana nebyla v textu iniciativy zmíněna vůbec. Protože civilní obrana je platnou alternativou k povinnosti služby, schválení iniciativy by znamenalo přesun vojenské povinnosti z armády na civilní obranu a dobrovolníci by si mohli vybrat armádu. Náklady na reorganizaci je těžké odhadnout, nebot milice zatím neexistuje a musela by nejprve být vytvořena. S milicí dobrovolníků nejsou ani mezinárodní zkušenosti, nebot žádná moderní krajina takovou armádu nemá. Milice složené z civilistů byly například organizovány Američany ve válce o nezávislost v 18. století a při občanské válce v 19. století. Náklady na vybudování milice by závisely na počtu dobrovolníků, od motivační částky, počtu dní služby a od jejich materiálního vybavení.

Pro zajištění stejných funkcí, jako současná armáda, by milice musela mít podobné stavy mužů a vybavení, jako současná armáda. Náklady by však byly nutně vyšší, nebot při nedostatku dobrovolníků by musela být vyplácena finanční motivace dobrovolníkům, aby byly lákání vhodní branci. Menší armáda složená z dobrovolníků by byla levnější, ale nedokázala by plnit stejné úkoly, jako dnešní armáda.

Jedjjjjjiným racionálním argumentem podporovatelů iniciativy je konec studené války, díky čemuž už země nepotřebuje silnou armádu sto tisíc mužů. Proto je povinná služba anachronismem. Jinak jsou to argumenty jen emocionální, jako „čekat, vykouřit cigaretu, čekat, chvíli se plazit v blátě, čekat, postavit stan, vyčistit zbraň – to jsou vzpomínky na vojenskou službu“. Nebo: „mladí muži mají lepší plány, než ztrácet čas v armádě – vyučit se, najít práci, založit rodinu, starat se o děti a ne hrát na vojáčky“. Jejich server web je na adrese www.finconscription.ch [1]

Výsledek hlasování je neúprosný: 26.8% hlasů za, 73.2% hlasů a všechny kantony proti iniciativě. Nejvíce hlasů iniciativa získala v kantonech Ženeva (42.1%) a Jura (41.4%), nejméně v kantonech ve středním Švýcarsku (okolo 16%). Federální vláda netajila své uspokojení. Federální cen a prezident Konfederace Ueli Maurer říká, že se bude pokračovat s nákupum Gripenů.

Zákon o epidemiích schválen

Federální zákon o epidemiích je odpovědí na fakt, že hrozba nakažlivých chorob pro populaci se za poslední desetiletí změnila. Objevily se nové nemoci, mezi nimi strašná horečka SARS, ale tyto se také šíří rychleji, nebot se zvýšila Mobilia lidí, kteří nezřídka cestují na jiné kontinenty i několik krát ročně. Stávající léky jsou stále méně účinné proti novým bakteriím a zcela bezmocné proti některým virům. Starý zákon o epidemiích z roku 1970 již neumožňuje účinně se bránit proti epidemiím a federální vláda rozhodla zákon novelizovat t když, aby umožnil lepší detekci epidemií, diagnózu a léčbu v prostředí multirezistnentných a nozocomiálnych nákaz pacientů a zdravotního personálu. Kompetence Konfederace a kantonů byly jednoznačně určeny, což pomůže vyhnout se chaosu v krizových situacích, kdy se zamezí drahým dvojitým opatřením. Taková koordinace je nutná i pro snížení infekcí virem AIDS a post-operatórnych infekcí v nemocničním prostředí.

Současný zákon umožňuje kantonem udělat povinnými některé očkovací kampaně. Tato možnost bude omezena na případy bezprostředně hrozícího nebezpečí, když není možné ochranu populace dělat jjjjjjiným způsobem. Povinné očkování se po novém bude týkat pouze přesně určeného okruhu osob, například personálu v prenatální péče av porodnicích. Personál bez očkování by v krizové situaci mohl být dočasně přeřazen na jiné oddělení. O povinném a všeobecném očkování velkých skupin osob již bude rozhodovat federální vláda. K takové situaci, která by si takové opatření vyžádala, dodnes nikdy nedošlo, přesto bylo mnoho lidí očkovaných proti jejich vůli. Podle nového zákona již nebude moci dojít k nedobrovolnému očkování a zavádí možnost odškodnění osob postižených následkem očkování. Také se stanoví nová pravidla pro manipulaci s patogeny mimo laboratorního prostředí, aby se předešlo hrozbám pro veřejné zdraví jako při kampani očkování lišek proti vzteklině v roce 1978. Děti se ve školách povinně dozvědí způsobem přiměřeným jejich věku o nemocech jako meningitida či AIDS.

Pro některé občany byl však nový zákon přílišným zásahem do svobod a neúměrně posílil federální kompetence na úkor kantonálních, a proto zorganizovali petici proti novému zákonu o epidámiách. Petice byla úspěšná a vláda vyhlásila referendum. Argumenty odpůrců nového zákona o epidemiích hovoří o povinném očkování praticky pro všechny: rizikové skupiny, děti, staré osoby, některé profesní kategorie, což se může týkat i většiny populace. Odškodňovat oběti očkování z daní znamená dárek farmaceutickým firmám. Rozšiřování geneticky pozměněných organismů znamená ohrožení veřejného zdraví, informace o nemocech během vyučování ve školách znamená nucenou sexualizáciu dětí a státní indoktrinaci, přičemž stát nemá Čo rozhodovat o školním vyučování. Přijímání informací a doporučení Světové organizace zdraví (WHO) a poskytování dat pro WHO je porušením suverenity a diktátem WHO jako například při nedávném poplachu kolem prasečí chřipky. Říkají o sanitární diktatuře. Argumenty jsou prezentovány na serveru www.non-a-cette-loi-sur-les-epidemies.ch [2]

Výsledky hlasování jsou 60% hlasů a 22 kantonů za nový zákon o epidemiích. Odmítnutý byl ve čtyřech kantonech: Uri, Schwyz a oba polokantóny Appenzell vnitřní a vnější. Nejvíce hlasů zákon získal v kantonech Ženeva (77.8%) a Vaud (73.5%). Odpůrci zákona říkají, že budou pokračovat v boji proti jakémukoliv povinnému očkování.

Noční prodej na čerpacích stanicích prošel také

Změna zákoníku práce o noční práci byla akceptována 55.8% hlasů a 18 kantony. Proti byli Rural kantony Uri (56.5%), Jura (65.3%), Neuchâtel (53.3%), Fribourg-Freiburg (50.9%), Valais-Wallis (56.7%). Největší podporu získal nový zákon ve městech. V podstatě šlo jen o malou změnu: na čerpacích stanicích, i když by byly otevřeny 24 hodin, se mezi 1:00 a 5:00 nesměl prodávat zboží nesouvisející s pohonnými hmotami a rychlým občerstvením. Pokud měla čerpací stanice potraviny, musely být přikryté a nemohly se prodávat. Odteď se na hlavních tazích silnic a na dálnicích budou moci prodávat i v noci. Sortiment obchodů byl ale zúžen na cestovní a hygienické potřeby, občerstvení a noviny. Odpůrci byly hlavně levicové a odborářské kruhy, které hovoří o začátku nebezpečné spirály rozšiřování noční práce, a také katolíci, kteří jsou proti práci v noci av neděli.

Nezávisle od tohoto referenda, před třemi týdny Federální tribunál zakázal malým obchodům Coop Pronto a čerpacím stanicím nedělní práci, i když by to bylo v rámci rodiny. Dříve se hojně využívala výjimka ze zákoníku práce, která povolovala práci v noci av neděli, pokud šlo o rodinné příslušníky. V novinách se objevovaly inzeráty jako „hledáme vedoucího čerpací stanice s velkou rodinou“ nebo „Dalibor Skoric se těší podpoře své manželky, matky, otce, tchýně, švagrové a sestřenice“. Rodinné podniky si stále mohou uplatnit výjimku a pracovat podle vlastního uvážení, ale podle názoru Federálního tribunálu obchodní společnosti s ručením omezením nebo akciové společnosti nejsou rodinnými podniky. Coop Mineralöl AG bude muset řešit 7 svých provozů Coop Pronto z 57 (3 v Basileji, 2 v Lausanne a po jednem v Ženevě a St. Gallenu), Migros 2 čerpací stanice Migrolino a Valora jeden Avec-Shop v městečku Uznach. Pěkná infografika výsledků federálních témat je na stránkách Tribune de Genève [3] .

Kantonální a obecní hlasování

V mnoha kantonech se ke třem federálním otázkám přidali kantonální a obecní. V kantonu Ženeva bylo rozhodnutí Velké rady (parlamentu) o změně soudního řádu podrobeny povinnému referendu. Žádná strana ani politická síla nebyla proti rozšíření počtu soudců a přísedících z 30 na 36 pro tribunál nájemného a nájemníků, který řeší spory mezi nájemníky a nájemci a je beznadějně přetížen. Novela byla schválena 93.1% voličů.

Italofónny kanton Ticino – Tessin bude prvním švýcarským kantonem, kde se ústavně zakáže nošení islámského závoje na veřejném prostranství. Velkou většinou hlasů 2:1 o tem rozhodli voliči v neděli. Muslimky se budou moci zahalovat pouze doma nebo na místech modliteb. Vládní proti-projekt zakázat zahalování obličeje v zákoně o veřejném pořádku byl schválen také, ale preferenční otázkou voliči upřednostnili zapsání zákazu do ústavy. Ticino – Tessin tak následuje Francie a Belgie, kde je nošení islámské šátky zakázány také. Problém je spíše jen teoretický, nebot v kantonu Tessin je velmi málo muslimů a proto také vláda přišla s proti-projektem. Přestože text iniciativy otevřeně burku a nikáb nezmiňuje a mluví se jen o zahalování, maskovaní a schovávání obličeje ao bezpečnosti při manifestacích a sportovních akcích, v ústavním článku je také věta o tem, že nikdo nesmí jiného nutit si zahalovat tvář kvůli pohlaví. Autor iniciativy Giorgio Ghiringhelli neskrývá, že jde o pokračování kampaně proti minaretem. Amnesty International je konsternován, protože prý jde o útok na svobodu vyznání a svobodu projevu. Zápis zákazu zahalování se do ústavy znamená, že z ústavy může být vyňat jedině novým referendem. Právníci říkají, že ústavní článek pouze vymezuje právní rámec a detaily bude třeba upřesnit v prováděcím zákoně. Po úspěchu iniciativy v tomto prvním kantonu je pravděpodobné, že příklad budou následovat další kantony.

Starý stadion Hardturm nebude obnoven. FC Zurich a Grasshopper si na novém 19 tisíc místním stadionu tak brzy nezahrají. Občané města Zurich odmítli kredit 216 milionů těsnou většinou 50.8% hlasů. Rozdíl hlasů byl jen 1747. Pokud by tam měli Fi Čo, stadion by se jednoduše schválil většinou hlasů 1:0. Lidé v Curychu vědí, že je těžké zbohatnout rozhazováním peněz.

V kantonu Aargau lid zamítl většinou 60.3% hlasů iniciativu lékařů, kteří žádali možnost prodávat léky. To budou i nadále moci jen lékárny. Zákaz prodeje léků přímo lékaři platil od roku 2009. V odpovědi na iniciativu lékařů si lékárníci zorganizovali vlastní iniciativu, která požadovala zákaz prodeje léků kdekoliv mimo lékáren zapsat do ústavy. I tato iniciativa byla voliči zamítnuta, a to 61.2% hlasů. Voliči tak následovaly doporučení vlády i kantonálního parlamentu. Devět kantonů zakazuje prodej léků přímo lékaři. Bern, Graubünden a Schaffhausen mají smíšený režim a ostatní kantony nemají žádné omezení na prodej léků.

Město Bern si odsouhlasilo 54,2% hlasy legálně místo na městské parcele o rozloze 6000 m2 na periferii města pro parkování maringotek a obytných přívěsů kočujúcimi lidmi. Proti návrhu byly hlavně občané žijící v blízkosti té parcely. Stále v kantonu Bern, v jeho frankofonní části zvané Jura Bernois, v údolí Tavannes, se neuskuteční slučování obcí Bévilard, Court, Malleray, Pontenet a Sorvilier, z nichž měla vzniknout obec Valbirse s 5600 obyvateli. K úspěchu projektu byl nutný souhlas všech obcí, ale ve vesničce Court hlasování skočilo 352 hlasy proti 251 hlasy. Odmítnutí být jen jednou obcí má účinek věta. Důvody byly hlavně finanční otázky a obava ze ztráty místa původu.

V kantonu Luzern lid odmítl iniciativu agrární strany SVP-UDC „Za zavedení dialektu ve školkách“ většinou 53.3% hlasů. Proti-projekt kantonální vlády, aby učitelky v mateřských školách mluvili švýcarským dialektem i spisovnou němčinou byl schválen 57.8% voličů. V kantonu Curych byla podobná iniciativa úspěšná a od školního roku 2012-13 se tam ve školkách hovoří už jen dialektem. Jsou i lidé, kterým vadí, že pohádky pro děti jsou ve spisovné němčině. Vede to k tomu, že děti sice v běžných situacích říkají dialektem, ale při hrách používají spisovnou němčinu. Dialekt se velmi rozšířil během války, kdy se Švýcaři chtěli odlišit od Němců.

V kantonu Basel-Stadt byla 55.8% voličů zamítnuta iniciativa sdružení nájemníků ASLOCA, která požadovala dostatek finančně dostupných bytů pro střední třídu a pro chudé. Umírněnější vládní proti-projekt byl akceptován 60.5% voličských hlasů.

Po dlouhé právní bitvě byl v kantonu Zug pozměněn volební systém na bi-proporcionální „Double Pukelsheim“, který ruší nevýhodnost pro malé strany. Současný systém byl považován za zdroj nerovnosti volebních šancí, což bylo v roce 2011 konstatovAno i Federálním tribunálem. Vláda pak přišla s návrhem dát hlasovat o současném systému io systému „Double Pukelsheim“, proti čemuž byla Socialistická strana a otázka skončila opět před Federálním tribunálem. Ten rozhodl, že o současném systému se nemá rozhodovat v referendu, a tak zůstala jen otázka o akceptaci systému „Double Pukelsheim“. Hlasy jsou přiřazeny stranám nikoliv podle výsledků v okrscích, ale celého kantonu a vliv rozdílných velikostí okrsků jsou eliminovány. Tento systém dvojitého jmenovatele již používají kantony Aargau, Zurich a Schaffhousen. V kantonu Zug byl nyní schválen zdrvujúcimi 80.6% hlasů.

V kantonu Uri voliči schválili možnost policistů vystupovat v utajení a zrušit seznam 20 obcí v ústavu. Díky tomu bude v budoucnu možné slučovat obce, aniž se musela pokaždé měnit ústava. V kantonu Graubünden schválili voliči iniciativu, aby firma REpower nesměla postavit uhelnou elektrárnu na jihu Itálie. Zákaz bude platit pro všechny firmy se státní účastí. Ve Švýcarsku nejsou žádné uhelné elektrárny. 60% elektřiny pochází z vodních a 40% z jaderných elektráren. Vládní proti-projekt byl podobně jako původní iniciativa akceptován také, ale rozhodla třetí otázka o preferenci řešení (pokud by byly schálené oba projekty, iniciativa i proti-projekt, který z nich upřednostňujete?). V kantonu Basilej-Venků voliči schválili těsnou většinou finanční pomoc zdravotním pojišťovnám ve výši 2.2 miliardy franků. Odpůrci projektu mluvili o 5 miliardách, protože pojišťovny mají kapitálové krytí pouze 80%. Kanton poskytne 1.02 miliardy, 230 dalších organizací a institucí, včetně obcí zbylých 1.2 miliardy. V kantonu Solothurn voliči zamítli iniciativu agrární strany SVP-UDC proti zvyšování administrativních poplatků, z nichž se některé nezvýšily již 30 let. Poplatek za lovecký lístek se tak zvýší z 300 na 600 franků a súdnoznalecké poplatky budou moci být ve výšce až 5000 franků namísto 3000. SVP-UDC mluví o tichém zvyšování daní. Ve Švýcarsku je referendum možné o každé otázce včetně daní, protože jde o nejvyšší legislativní nástroj a suverénem je lid.

Tento text vychází z volebního materiálu az novinových článků. Na serveru Bundeskanzlei – Chancellery fédérale [4] jsou témata popsány podrobněji. Výsledky hlasování jsou zveřejněny zde [5] .

Chcete, aby si tento článek přečetlo Čo nejvíce lidí? Pošlete ho na vybrali.sme.sk [6]

References

  1. ^ www.finconscription.ch (www.finconscription.ch)
  2. ^ www . non-a-cette-loi-sur-les-epidemies.ch (www.non-a-cette-loi-sur-les-epidemies.ch)
  3. ^ Tribune de Genève (www.tdg.ch)
  4. ^ Bundeskanzlei – Chancellery fédérale ( www.bk.admin.ch)
  5. ^ jsou zveřejněny zde (www.admin.ch)
  6. ^ vybrali.sme.sk (vybrali.sme.sk)

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit


Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.