Velmi kvalitní dvouhodinový dokument o tem, jak představitelé západních mocností ekonomicky, politicky a vojensky rozložily, zničili a zotročili země bývalé Jugosláumí. Na tomto dokumentu je nejdůležitější to, že je to pro nás tak blízko, je to v tolika aspektech podobné a máme s tím tolik Čo do činění.

Napište nám. Pošlete nám email s Vaším dotazem, návrhem nebo připomínkou na adresu dulezite zavináč dolezite.sk
Myslíte si, že tento článek je důležitý nebo zajímavý? Pošlete ho přes e-mail [1] nebo jej ukažte přátelům na Facebooku [2] . Rozšiřujte informace, nato jsou přece tady!

pro. tojujybe86 [3] | ip: 217.112.1 | 2012-11-06 (22:24)
Přechod přes galaktické nulové pásmo:

V RUSKU zveřejnili na INTERNETU tuto zprávu, kterého NASA ROZESLALA, JIŽ V červenci 2012, VŠEM světovou vládu:
VLÁDA OBDRŽELA informaci v červenci 2012.
OBEZNAMTE S TOUTO zprávu svému RODINU, pratelné A Lidia, kterého JSOU schopného JI příjmu.
Laboratoře “ NASA „oznámilo, že JE MOŽNÉ, ŽE V krátké době dojde k přechodu přesně galaktického (nulové) PÁSMO.

1. NA PODZIM 2012 av zimě 2012/2013,

BUDE V TIBETU A na celém ÚZEMÍ SEVERNÍ POLOKOULE, TEPLEJI.
21.12.2012, začne pravděpodobně ZEMĚ, společně s CELOU SLUNEČNÍ soustava, PŘECHÁZET přesně galaktické ( nulové) PÁSMO.
JE TO EXISTUJÍCÍ PROSTOR, VE KTERÉM UTICHNOU a nadále SE nemohl šířit, Zadní ENERGIE.
V TOMTO prostory NEEXISTUJE zadních MAGNETICKÉ POLE U zadního OBJEKTU.
—— ——————————-
2. PRAKTICKY, NA CELÉ ZEMI, V průběhu Několik MINUT, OKOLO 10:00 hodiny ranní, Moskevská ČASU (TADY BUDE KOLEM 12:00 HODINY) 21.12.2012, nastane úplné temnoty a absolutní TICHO.
NEBUDE zadní světlo, NEBUDE ELEKTŘINA , NEBUDE komunikačních spojení, NEBUDE SE šířila ZVUK, NEPŮJDE A (NEBUDE MOCI FUNGOVAT NIC, CO SE šíří pomocí přenosem energie).
——————– ——————
3. TOTO temného BUDE PROVÁZENO Kosmický ILUZEMI, v podobně výbuchy světla a jiny ILUZEMI, kterým se Budo odehrávají Několik DNŮ (ASI 3 AŽ 4 DNY).
Netřeba SE ale bát A necelá SE obávat.
—- ———————————–
4. POTOM SE OPĚT objevují SLUNEČNÍ SVĚTLO A BUDE OPĚT video.
ŽIVOČICHOVÉ NA ZEMI, Jakmile zjistit, sepsat TO ALE vycítí intuitivní, že dochází KE „Kosmický Temný“, SE ukryje v norách.
LiDE ve městech NIC nepočítal VČAS, PROTO Budo MEZI NIMI obětí na ŽIVOTECH a dojde k šílenství.
muzea zemřít AŽ 10% světové populace.
——————– ———————
5. Je třeba, abyste SE, CO Nejdřív, připravili na tito ZMĚNY V CYKLECH, dokonce zaslechl A do Nice DALŠÍHO SE NEPOUŠTĚT.
——————— ——————–
6. 20.12.2012 vezmete své děti, VŠECHNY DOKLADY A hotovost a ODCESTUJTE z města do

[4]

pro. tojujybe86 [5] | ip: 217.112.1 | 2012-11-06 (22:25)
do přírody.
Připravte si zásobu jídla NA cca 2 mesic, protože ELEKTRICKÉ site SE budo rekonstruovat postupně a bude to trvat dlouho.
je třeba mit doma zásobu vody a dřeva NA TOPENÍ, svíčka NA svícení.
Bylo by DOBRÉ mit DOMA Pick (myšlení na PEVNÉ PALIVO), protože NEPŮJDOU EL . Site.
Stejne tak Budo VYPNUTO komunikačnímu SITE, vcetne TV (A ROZHLASU).
PO DOBU temných dnů, je třeba na OKNA Závěsné tmavé závěsy, ABY JSTE SE nedívali DO okenní.
Nevěřte ANI očima, ANI USIM (BUDE TO iluze).
NEVYCHÁZEJTE VEN.
POkud ALE vyjdete z NUTNOSTI VEN, nechoďte Daleko, mohli byste SE ztráty, protože NEBUDETE MIT ve tmě orientaci. Neuvidíte ani svou VLASTNÍ RUKU.
BÁT SE ALE NEMUSÍTE.
——————————- ——–
7. Jakmile SE OPĚT rozjasňuje a BUDE OPĚT světlo, není potřeba SE HNED Vracene do města.
BUDE LEPŠÍ počkat až do jara.
Definitivního vystoupení ZEMĚ Z NULOVÉHO PÁSMA SE očekávají AŽ KOLEM 7.2.2013.
V TU DOBU Budo JIŽ částečné OPRAVENY ELEKTRICKÉ site a transportních ZAŘÍZENÍ ..
——————————– ——
8. VŠECHNY VLÁDY TOHOTO SVĚTA, dostali tuto VÝZVU, O NULOVÉM pásmo, Z Různí prameny.
Svým občanům ALE NECHTĚJÍ NEBO NEVÍ, JAK JIM POMOCI.
SYSTÉMY civilní obrany SELŽOU ANI systémy evakuace NEBUDE FUNGOVAT, protože BUDE Výpadek V ENERGII A VE veškerým dopravy.
SPOLEHNOUT SE Můžete JEN A JEN NA SOBĚ
—————————- ———–
9. PO tetou Vzniklo situace, po přechodu ZEMĚ přesně galaktického nulové PÁSMO, změním Lidia NATOLIK, ŽE SE STAN VÍCE duchovnímu.
LiDE Budo uvažoval V RÁMCI NOVÉ hierarchie hodnot.
V ROZVINUTÝCH AV ROZVÍJEJÍCÍCH ZEMÍCH, vzniknou A Budo domina NOVÁ duchovního hnutí, NOVÉ SYSTÉMY V zachování zdraví a DŮSTOJNOSTI OSOBNOSTI.
TOTO BUDE NA Dlouhého DOBU NOVÝM progresivními TRENDEM, v Novém VÝVOJI lidstva.

Čo skoro spatříme.

[6]

Petrus. wenunuro23 [7] | ip: 95.105.18 [ 8] | 2012-11-06 (23:50)
nebude přenos zvuku -??? –
ziadna energie??? – Hm
jasně – všichni v té kose zdrhnout do lesů a namísto měst budou přecpané lesy – aBTW v lesích si jako zastínit okna??
Tak to je tedy – výplod – 🙂
já. hywekuwi20 [9] | ip: 208.38.37 [ 10] | 2012-11-07 (02:18)
Tak jsme še zase pobaviui: D lidé upriamujte se už na něco normálního … pojďme snít o něčem hezkém a dobrém, makový gebuziny to neee … ale pokud to vyslala NASA, tak se vůbec nedivím že takovou pi … napsala
JozefVarga. wajefuti49 [11] | ip: 62.197.22 | 2012-11-07 (10:54)

From: Jozef Varga [mailto: wargas@extel.sk ]
Sent: Wednesday, November 07, 2012 9:09 AM
To: ‚ generalny.manager @ strana-smer.sk
Cc: JUDr. Robert Kaliňák; ‚Jarjabek, Dusan (asistent)‘; ‚ monika.flasikovabenova @ europarl.europa.eu ‚; Subject: Integrovaný Globální Kapitalismus

Dobrý dámy a paní.

Občanům střední a východní Evropy Michal Gorbačů slíbil změnu a slovo dodržel. Po změnách v letech 1985 až 1990 padla železná opona mezi socialismem a kapitalismem. Pluralitní strany zahájeny reformy na západě i východě Evropy vedoucí prý k mírovému soužití národů a lepší budoucnosti lidstva s tržní súkromnou ekonomikou, která v západní Evropě ve výsledcích vnitrostátnímu soukromému ekonomik předstihla státní sociální ekonomiku orientovanou na dělníků a rolníků ve východním bloku pod správou SSSR po rozdělení světa mocnostmi, vítězi II světové války.

Spustil se proces privatizace, přijala se sbližování norem a předpisů západní Evropy, vstoupili jsme do EU, politici nám v Evropě ratifikovaly Lisabonskou smlouvu bez souhlasu obyvatelstva Evropy, později Smlouvu o přistoupení k ESM a výsledky těchto procesů čili

integrovaného globálního kapitalismu

už dnes zná lidstvo celého světa a tak politici nám hledají cestu k zastavení úpadku globálního kapitalismu v celém světě.

A tak se ptám, zkolabuje volný trh se soukromým vlastnictvím ekonomiky (dnes globální kapitalismus) podobně, jako zkolabovala státní plánovaná ekonomika (státní kapitalismus pro dělníky a rolníky)???

DOHODA o pádu socialismu.
http://dolezite.sk/DOHODA_o_pade_socializmu_55.html [16]

17 listopad 2012
http://dolezite.sk/17_november_2012_176.html [17]

Petr Cibulka – lustrace StB
http://dolezite.sk/Petr_Cibulka_LUSTRACE_StB_1.html [18]

Integrovaný Globální Kapitalismus

Ekonem SAV Peter Staněk:

Čeká nás propouštění a sociální krize

Na zaměstnanost primárně nepostihují změny v zákoníku práce, ale hospodářská recese, upozorňuje krátce po přijetí novely ekonem Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd Peter Staněk . Podle něj se máme na Čo „těšit“ – po současné krizi spotřeby nás čeká ještě silnější krize nezaměstnanosti, která může vyústit do sociálních nepokojů. V exkluzivním rozhovoru pro náš zpravodajský portál Aktuality.sk dále hovoří například o tem, že kdyby se méně podpláceli, bylo by i na platy učitelů …

V srpnu loňského roku jste v rozhovoru pro náš portál Aktuality. sk řekli, že to, Čo jsme zažívali tehdy, není ještě krize, ale že krize nastane až v lednu 2012. Dovolte proto otázku: Jak jste spokojen se svou předpovědí – vyšla vám? Jsme už opravdu v krizi toho pravého ražení?

Po dluhové krizi se začíná naplno projevovat krize globální spotřeby, přesně podle mých předpokladů. Tato fáze krize znamená, že se všude ve velkém propouští, vše se mrazí a reálná úroveň většiny obyvatelstva klesá nebo stagnuje. Není to jen domácí jev, je to vidět například i na tem, že už i Němci začínají sahat na své úspory. Taková situace znamená, že klesá spotřeba ve všech typech odvětví, většina podnikatelů se dostane do stavu optimalizace, včetně optimalizace počtu zaměstnanců. Na řadu půjdou nejdříve najatí a dočasní zaměstnanci, a kmenových si ponechají a budou doufat, že situace se o půl roku, o rok zlepší. Ale ona se nezlepší, a tak začnou propouštět i kmenových zaměstnanců. Krize se projeví naplno, jsme svědky například 30-procentní nadprodukce v automobilovém průmyslu, a tak krizi globální spotřeby vystřídá krize nezaměstnanosti a po ní přijde sociální krize.

V této situaci přichází k důležitým změnám, například v oblasti zákoníku práce. Konkrétní změny nastanou například při dohodářů. Je podle vás reálné, že každý třetí dohodářů dostane od zaměstnavatele řádnou pracovní smlouvu, jak to očekává vláda?

Pokud budou říkat různé skupiny, že to propouštění, ke kterému bude dále docházet, je otázkou změn v zákoníku práce , tak to nebude pravda. Klíčovým problémem je recese a přebytek ve výrobě. Samozřejmě se vedle toho sveze i propouštění agenturních zaměstnanců a podobně, ale klíčový problém není v zatížení odvody, ale v celkové recesi. Problémem, který se týká dohodářů, je ten, že pokud se jim příjem z dohody stal jedjjjjjiným příjmem a oni si neplatí různé odvody, například i na penzijní pojištění, tak z čeho jim později ty penze budou vypláceny? A budou chtít alespoň minimální sazbu. A z čeho jim ty penze budou vypláceny, když do systému nic nepřinesly? Smutným paradoxem je to, že se může stát, že ti, kteří nepracovali, budou mít vyšší penze než ti, kteří pracovali nebo pracovali na dohodu. Celkově za zhoršeným postavením dohodářů nebudou změny v zákoníku, ale ta celková recese a kdo tvrdí, že za to může zákoník, lže. Dostáváme se do recese, jejímž výsledkem bude menší potřeba práce, to je ten problém.

Hospodářství, vlastně celý HDP, v poslední době opět drží nad vodou automobilky. Jak si vysvětlujete, že tento segment se oklepem z krize jako první? Zřejmě nejde jen o bezedný asijský trh, protože už i Čína hlásí první stagnaci příznaky … Nebo si myslíte, že je to jen dočasné výšvihu vzhůru? A jak budou na tem slovenský automobilky?

První věc, která by nás měla zarazit, je, že šéfem Kie v Žilině se stává šéf strategie z Hyundai. To znamená, že Hyundai se chystá na strategickou změnu. Další věc – Peugeot v Trnavě zastavuje na tři týdny produkci. Třetí věc – Volkswagen hovoří o výrobě elektromobilů. A Čo je výhoda elektromobilů? Nevratná dotace 5 500 eur na prodaný vůz, a ta se vyplatí z peněz země, kde se automobil prodá. A teď si vezměte, že si zde Němci, nebo kdokoliv j jiný, budou moci nakoupit takové auta, odvezou si tyto ekologické auta domů a slovenské rozpočet bude zatížen částkou 5 500 eur na každé jedno prodané u nás. Samozřejmě, bude se vyrábět, zaznamená se export, HDP bude 2 – 2,5%, ale …

Stále si myslíte, že je reálná hyperinflace na úrovni od 20 do 40%? Kdy by taková apokalypsa mohla nastat?

Problém nekrytěch peněz se určitě musí projevit dříve či později iv hyperinflací. Inflace není důsledek ekonomického rozhodnutí, ale je to otázka politického rozhodnutí. Jde o tři věci. První – otázkou je, jak je vázán evropský rozpočet na období 2014 – 2020 na eurozónu. Druhá – žádná země nechce dát do rozpočtu více než dostane, to znamená 1,2% HDP. To znamená, že evropský rozpočet bude na úrovni 160 miliard eur ročně. Třetí – to znamená, že to nebude stačit na pokrytí potřeb, které evropský rozpočet má. Dále to znamená, že nebudou peníze na dalších nových členů. Abyste vyřešili rovnováhu mezi potřebami a zdroji, musíte se rozhodnout – buď domácí spolufinancování, možná deset, patnáct, někde dvacet, třicet procent, Revolving znamená, že část prostředků budete muset Evropě vrátit, nikdo neví v jakém čase, některé do dvou, do pěti let a podobně. A nebudou se podporovat regionální projekty, ale nadnárodní, jako například Podunajská strategie.

Možná trochu zjednodušená otázka, ale přece: která z vlád, která zažila krizi, tedy první Ficova, vláda Ivety Radičové, nebo současný kabinet – podle vás zápasí s krizí nejlépe? Kdo přijímá nejlepší opatření?

Nechci se vyjadřovat na téma kvality vlád. První vláda byla 4 roky, druhá rok a půl a třetí šest měsíců. Čili už takto je to nesrovnatelné. První Ficova vláda celkem úspěšně zvládla první fáze krize, podařilo se jí vyhnout nástrahám, které potkali jiné země. Otázka je, zda se dalším problémům dalo předejít používáním nástrojů jako v letech 2006 až 2010, nebo později nástroji přijatými v letech 2010 a 2011. Můj názor je, že nedalo, protože krize se modifikovala. Začínala jako hypoteční, potom bankovní, později dluhová v Evropské unii, ta přešla do krize spotřeby a zde se neodvážím hodnotit činnost vlád. Otázkou je, zda se řeší příčiny krize. Žijeme v době obrovské polarizace, kdy 5% lidí vlastní 90% světového kapitálu. Ti obyčejní prostě řeší svou spotřebu úvěry a když je těch úvěrů hodně, je jasné, že to jednou muselo padnout. Teorie růstu prostě nefungují – tedy že když budu zvyšovat spotřebu, zvýší se produkce a zvýší se i platy. No a ještě je tu rakovina společnosti – obrovská korupce, obrovský rozměr daňových úniků, šedé či jiné ekonomiky. O rozměru korupce si můžeme udělat úsudek i podle toho, že podle analýz společnosti McKenzie a Gartner se v Evropě odhaduje na úroveň 320 až 350 miliard eur. Proto se hovoří o neudržitelnosti evropského modelu. Odhad korupce na Slovensku je na úrovni čtyř miliard eur ročně. Dalším problémem je přesun head office společností ze Slovenska do daňových rájů. Česká ekonomika přijde takto o sto miliard korun ročně. Na Slovensku odhadujeme i spolu s daňovými úniky ztrátu tří miliard eur ročně.

Dále tu máme optimalizaci daňových nákladů,

operace na hraně zákona. Německé firmy dělají takové operace podle německých odhadů na úrovni 400 miliard eur ročně. Nikdo nic neřeší. K tomu máte šedou ekonomiku, která se odhaduje na biliony eur ročně, dále máte černou ekonomiku, další miliardu, samozřejmě bez daní, bez odvodů. Stále má právo někdo v Evropě tvrdit, že nejsou peníze na řešení problémů a že se dají řešit pouze pomocí zvyšování daní, škrtů sociálních dávek a podobně? Řeší někdo na Slovensku například, že veřejné zakázky na úrovni 4 miliard eur ročně přinese zátěž navíc (korupce) na rozpočet na úrovni miliardy eur ročně? A řeší tu někdo tyto věci? I když máme novelu zákona o veřejných zakázkách a paní místopředsedkyně úřadu, který mě na to dohlížet, odchází, protože její dojel domů náboj? Nezapomeňte, že jde o obrovské peníze, kdy náklady na odstranění nepohodlného člověka jsou v porovnání s tím zanedbatelné.

Vezměme si takové Řecko.

Z Řecka odteklo přes 260 miliard eur do zahraničí. Kdyby neměli korupci, nepotřebovaly by žádné půjčky. Ano, měli tam třináctý a čtrnáctý důchod pro lidi ve státní správě, brzký odchod do důchodu, ale jde o drobky proti tomu, kolik korupčních peněz bylo v oběhu. Kdyby měla německá vláda k dispozici úroky z účtů 1 700 nejbohatších lidí, kteří mají peníze ve Švýcarsku, ročně by z těchto úroků měla k dispozici 11 miliard eur. Kdyby měla přístup ke všem úsporám, které jsou uloženy mimo zákony Německa, ten příjem by mohl být na úrovni přes 120 miliard eur. Stále má někdo právo říkat, že nejsou peníze na řešení krize? Politici o tem na úrovni Bruselu vědí, proto je zásadní otázka, proč se tyto peníze nepoužijí na řešení dluhové krize.

Jaký je podle vás hlavní motivátor toho nedbáním?

Velmi jednoduchý. Vezměte si příklad jednoho nejmenovaného mediálního magnáta. Politické elity jsou závislé na jeho penězích, a tak mu vytvářejí prostor pro vydělávání. On ovlivňuje a sesazovat vlády v demokratických zemích. Třikrát hádejte, koho tím myslím. Jeho majetek je výrazně větší než majetek Georga Sorose, přesahuje 6 miliard dolarů.
Které z odvětví hospodářství považujete s dnešními informacemi za nejohroženější? Jinak řečeno, zaměstnanci jehož sektoru mohou nejvíce obávat o otřesy na pracovním trhu?

Stavebnictví. Po utlumení výstavby administrativních prostor či bytů stavebnictví nemá prostor pro rozvoj. Stavebnictví lze propustí 50 tisíc lidí, výstavba dálnic se týká pouze tří čtyř firem a ty malé a střední firmy, které by se mohly svést na zateplování budů, tak čekají na spuštění tohoto projektu, který se nerozběhl ani po třech letech. Jeho trvání by přitem mohlo být více než 10 let, snižovaly by se náklady na provoz těchto budů a udržela by se zaměstnanost.

Před rokem jste radili občanům, aby na úspory nepřečnívaly. V mnoha rodinách však například vlivem ztráty zaměstnání se tyto úspory vypařily. Máte v této situaci nějakou radu?

Cokoliv dnes uděláte, je otázkou ztrát. I nákup zlatěch cihel, pokud by na to někdo měl, tak přináší ztráty. Osobně doporučuji se při uvažování, Čo s financemi, nehýbat se. Setrvejte v pozici, ve které jste. Jakýkoliv pohyb znamená zvýšení rizika. V žádném případě bych neinvestoval do slibovaných výnosů akciových a kapitálových trhů. Všechno jsou to jen bubliny. Určitě třeba i kvůli zvyšující se hrozbě nezaměstnanosti myslet na rezervu. I kvůli tomu, že zmražené platy nejsou krátkodobá záležitost. Ale to neznamená, že životní náklady nebudou růst. V takovém případě se rezerva nestává zdrojem příjmů na stáří, ale na přežití. Zajímavé je sledovat projekt bankovní une. Evropská centrální banka bude rozhodovat o přežití bank. Ale pokud tyto banky zkrachují, tak náklady ponesou jednotlivé země, kde se nacházejí. A pokud budou, a to budou, banky rozděleny na strategické a nestrategické, střadatelé by si měli své vklady uložit do těch strategických. Pokud si myslíte, že tento projekt má sloužit k ochraně přes 6 tisíc bank v Evropské unii, tak jste na omylu. 8 finančních konglomerátů ovlivňuje 80% finančních trhů v EU. Pokud zachraňujeme španělské banky, zachraňujeme ve skutečnosti německé banky.

Jak vnímáte fakt, že ani po zavedení fiskálních modulů do registračních pokladen se nedaří bojovat s daňovými úniky? Přitem právě výběr daní je prostorem, který by mohl stát lépe využít na své příjmy …

Odpověď je velmi jednoduchá. Stále větší množství efektivních subjektů odchází do daňových rájů. Ti neefektivní zůstanou zde. Při daňovém zatížení jedno procento nemůžete konkurovat ani s 21-procentní sazbou daně, ani s 19-procentní. Jelikož platí směrnice unie proti dvojímu zdanění, pokud jste již jednou zdanění například v daňovém ráji, dodatečně už daně platit nemůžete. Zatímco před třemi lety bylo asi tisíc takových subjektů ze Slovenska, dnes je to přes 3 a půl tisíce. A při únicích desítek miliard je to samozřejmě cítit. Vždy je tu snaha firem optimalizovat své daňové zatížení, včetně možnosti odchodu do daňového ráje. Pokud by někdo v Unii chtěl s tím bojovat, jako první by se musela změnit legislativa na Kypru, Bahamách a podobně. V roce 1995 přišla OECD se směrnicí boje proti daňovým rájům. O sedm let později tuto směrnici analyzovala francouzská akademie věd a zjistila, že největším porušovatelům směrnice proti úniku daní byly vlády národních států. A na jejich čele stála vláda Velké Británe. O jaké snaze o zamezení daňových úniků mluvíme? Nejde už jen o snahu některých firem, jde již o systémové překážky v boji s tímto problémem.

Dokdy bude podle vás Německo zachraňovat euro? Není eurozóna a také celé euro už za zenitem?

Německo už dávno mluví o zeštíhlení Evropské unie, jsme svědky řečí o dvourychlostní Evropě a podobně. Zatím nebudou dělat nic, nebot jejich příští rok čekají volby a toto téma by se hned stala předmětem předvolebního boje. Druhá věc je, že když Němci zaplatili daň za sjednocení Německa, a ta byla 2 biliony eur, nikdo jim z Evropy nepomohl. Dnes proto vzniká logická otázka, proč by oni měli sanovat jiné země. Odpověď je jediná – protože 40% jejich produkce jde do zemí Evropské une. Německo má trvalé přebytky produkce, a proto vyhovovalo, když ho umisťovali na evropský trh. To, že se tyto země při tem zadlužovali, byla druhá věc. V momentě, kdy i Němci přijímají úsporná opatření, lze očekávat, že část této produkce již nebudou vyvážet do zemí une. Před Němci vyvstává otázka, kde najdou nové odbytu a zda domácí spotřeba dokáže vykrýt ztráty z exportu. Nové trhy budou problém, i Čína, která je obrovským trhem, má vlastní produkční kapacity a firmy, které budou chtít zboží exportovat. Indie je jinde, 70% produkce, které se tam vyrobí, se tam i spotřebuje. Arabské země podporují z 30 procent zisku používání nových technologií, třetinu na odsolování vody a třetinu využívají pro vnitřní infrastrukturu. Země jako Německo, ale i j jiné, budou mít obrovský problém, protože už nyní odhady vánočních tržeb hovoří o dvacetiprocentní propadu a navíc vláda doporučuje svým občanům šetřit, šetřit, šetřit, a tak zvýšení domácí spotřeby je sporné.

Kde bude postavení Slovenska v takto přerozdělením, nebo jinak řečeno zeštíhlené Evropské unii?

Mnohé německé kruhy berou kvůli provázanosti ekonomik Slovensko jako další spolkový stát. Naštěstí se českého elitě nepodařilo udělat takové kroky, které by vzbudily nedůvěru vůči Slovensku. I když existují jisté výhrady například vůči pomalosti soudních řízení a podobně. Zatím je Slovensko brány jako součást toho nového jádra eurozóny. A pokud neuděláme žádnou chybu, měli bychem být tak braní i nadále. Třeba si uvědomit ale jednu věc – Evropa začíná dělit na severní a jižní. Jazýčkem na vahách se stane střední Evropa. Ta má dobré vztahy na východ, tedy Rusko a Čínu, i na západ. Tím myslím vyspělé ekonomiky. V takovém případě nastává otázka, zda střední Evropa bude mluvit jedním hlasem, nebo čtyřmi rozdílnými hlasy. Je pravděpodobné, že takový stav, kdy bude střed hrát klíčovou roli, nastane a bude důležité, jakým hlasem bude mluvit. A je všeobecně známá provázanost českého hospodářství na německou ekonomiku, stejně tak i slovenské. Zatím máme na to, abychem byli v lepším klubu, všechny předpoklady.

Představte si hypoteticky situaci – máte disponibilních 10 tisíc eur. Kam s nimi dnes? Uložit v bance, investovat do nemovitostí? Čo nejméně ztrácí hodnotu?

At jejich nechá tam, kde je má. Je však vrátit k tomu, Čo jsem už řekl, o dělení na strategické a méně strategické banky. Strategické banky nenechají padnout. Tím jsem vám odpověděl, Čo s těmi penězi třeba udělat. Problémem Slovenska ale je, že Die Erste Bank i Reifeisen Bank jsou chápány jako malé banky.

zajímavou diskusi probíhala na Slovensku v souvislosti s otázkou, zda mají či nemají být obchody v neděli zavřené. Stali jsme se svědky různých argumentů – od sociálních, podle nichž by měli mít lidé více času na společné, rodinné trávení, až po ekonomické – obchod se bál, že zákazník odejde do zahraničí a to by vedlo ke ztrátě pracovních míst pro prodavačů. Byly to racionální úvahy? Myslíte si, že by zavřené obchody jeden den v týdnu ovlivnily ekonomiku?

Při tem shonu, který zažíváme, je neděle pro mnohé mála z chvil, kdy si mohou nakoupit.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit


Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.