Foto: Michal Jesenice / energia.sk

Pán Nemcsics, o ropovodu od Schwechatu se mluví už deset let. V únoru 2013 stále není ukončeno trasování na slovenské straně. Projekt se zřejmě nevyvíjí podle vašich představ, mýlím se?

Společnost BSP, je pověřena výstavbou ropovodu, resp. přípravou této výstavby. Rozhodnutí o jejím zahájení, finálním výběru trasy, ale i celý schvalovací proces související s projektem ropovodu BSP závisí na mnoha orgánů a institucí, včetně ministerstva hospodářství, resp. vlády ČR. I z tohoto důvodu některé termíny nekorespondují celkem s našimi představami.

Vaše činnost ale do jisté míry může ovlivnit to, jaké rozhodnutí nakonec vláda přijme …

Naším cílem, resp. úkolem je dát na stůl argumenty, které hovoří ve prospěch nebo neprospěch některých řešení. V roce 2003, kdy vznikla myšlenka a potřeba výstavby ropovodu byl akcionářem Transpetrolu Jukos, který se i rozhodl pro tuto investici. V té době se do územního plánu dostala i trasa ropovodu, která vedla přes Žitný ostrů. Později se právě ona stala kontroverzní a nepřijatelnou. I kvůli této skutečnosti došlo ke zdržení samotné výstavby. Nesmíme zapomínat ani na to, že se změnil akcionář, protože Jukos z Transpetrolu odešel.

Přejděme k aktuálnímu stavu projektu. V lednu byla na jednání vlády představena analýza, která preferuje dvě trasy. Obě vedou přes tzv.. městský koridor. Je dobré táhnout ropovod přímo přes město, pokud se tím ohrozí zdroje pitné vody, pokud alternativa přes Karpaty, ačkoli podstatně delší, by podle vašich slů finančně vyšla přibližně stejně?

Výhodnější je to z hlediska ekonomiky provozu, ale i její bezpečnosti. Rentabilita provozu závisí na délce ropovodu. V případě karpatského koridoru by na Slovensku přibylo 100 kilometrů konvenčního ropovodu, což také není ekologicky nejpřiměřenější možnost z hlediska bezpečnosti. V případě městského koridoru by trasa byla podstatně kratší. Náklady na její vybudování se však vyrovnávají z důvodu nesrovnatelně vyšší úrovně technického zabezpečení ropovodu, který prochází zastavěným územím. Způsob ochrany a konstrukce jsou totiž diametrálně odlišné od klasického ropovodu.

Pokud by se vláda teoreticky rozhodla pro ropovod vedoucí přes Karpaty, o kolik by jeho roční provoz vyšla dražší ve srovnání s městskou alternativní?

Ekonomická návratnost při takto dlouhé trase je nesrovnatelná zejména z provozních důvodů, nemluvě o ekologických rizicích. V případě ropovodu, který plánujeme postavit v rámci městského koridoru, jsou rizika minimální nebo se rovnají nule z hlediska provozu ropovodu. I proto vláda ČR při projednávání materiálu o ropovodu BSP v lednu tohoto roku vzala na vědomí, že práce na projektu ropovodu BSP budou pokračovat v rámci varianty „městský koridor“.

Obecně, je podle vás standardní vést ropovod v blízkosti obytných sídel?

Území Evropy je tak hustě zastavěnou oblastí, že v městských aglomeracích nejsou takové stavby vůbec ojedinělé.

Ojedinělé možná ne, třeba však říci, že většina těchto staveb vznikla v době, kdy náhled na ekologii byl objektivně zcela odlišný od toho dnešního.

Samozřejmě doba se vyvíjí iz pohledu ekologického vědomí lidstva. Ruku v ruce s tím se však vyvíjejí i technologie výstavby ekologicky konfliktních staveb. Ropovody a produktovody vznikají průběžně, tak jak se vyvíjí lidská činnost a rostou potřeby s ní spojené. Když se podíváte, kolik je dnes na území Bratislavy čerpacích stanic a kolik jich bylo před 20 lety, jde také o faktor hodný pozornosti. Dnešní technologie a úroveň jejich zabezpečení však umožňují jejich výstavbu „téměř v obývácích“.

Každá lidská činnost představuje v jistém smyslu zásah do přírody. Stejně tak žádná technologie nikdy nemůže zaručit absolutní ochranu životního prostředí. Proč ale zvyšovat riziko?

Stoprocentní ochrana životního prostředí je dnes už definitivně asi iluzí. Musí existovat kompromis mezi lidskou činností, její potřebami a ekologií. Samozřejmě, iv případě ropovodu mohou převážit výlučně ekologické argumenty o nemožnosti zaručit stoprocentní jistoty pro ochranu životního prostředí. To rozhodnutí není na straně BSP, ale na straně vlády ČR, resp. ministerstva hospodářství, ale i dalších orgánů a institucí, které vstupují do procesu rozhodování a schvalování takové stavby.

Naším úkolem je argumentovat ve prospěch její výstavby nejen z hlediska ekonomických a hospodářských potřeb, ale iz hlediska takových technických a technologických řešení, které eliminují ekologická rizika. Pokud se však kompetentní v této zemi rozhodnou, nepostavit ropovod přes městskou aglomeraci, což je v jjiných zemích běžné, možná by měly v zájmu stoprocentní ekologické ochrany začít uvažovat i nad tím, že prakticky ve středu našeho hlavního města a na Žitný ostrově existuje rafinerie i se svými ekologickými riziky a historickými environmentálními zátěžemi.

Zmínil jste, že ropovod BSP by byl vybaven nejmodernějšími technologiemi. Můžete být konkrétnější, o jakou úroveň zabezpečení půjde?

Jak jsem již zmiňoval, rozhodně nemáme v plánu stavět konvenční ropovod. Detailní technické řešení, resp. jeho popis by zabral mnoho místa a času. Proto – laicky řečeno – určitě nepůjde o potrubí zakopané v zemi, ale o sofistikovaný kole kter, ve kterém potrubí bude jen jednou z mnoha součástí. Důležitý bude také počet a hustota pozemních zařízení, které přepravu ropy řídí a přímo ovlivňují. Jednoduše, úroveň zabezpečení bude určitě taková, aby eliminovala ekologická rizika nejen z titulu provozu ropovodu, ale iz důvodů případných živelných katastrof.

Posuzování konkrétních řešení však bude především na těch orgánech a organizacích, které mají tuto působnost ve smyslu platné domácí legislativy, ale i nadnárodních a nezávislých institucí. Netřeba zapomínat na to, že projekčních prací se účastní již v této fázi renomované rakouské společnosti z této oblasti a že ropovod BSP bude ze dvou třetin projíždět právě územím Rakouska, které je v oblasti ekologie a environmentu přece jen o něco dále než my doma, minimálně Čo se ekologického povědomí týká.

Foto: Michal Jesenice / energia.sk

Jaký je očekávaný návratnost projektu?

Za celé období, během kterého se zkoumá opodstatněnost výstavby takové stavby, bylo vypracovAno několik analýz. Měnily se i cenové relace. V zásadě z nich ale vyplývá, že návratnost při dnešních cenách je pod 10 let. Zohlednil se při tem předpoklad vývoje přepravních tarifů v další dekádě a objem toho, Čo jsou schopny absorbovat rafinerie.

I proto musí být kalkulace návratnosti zajištěna smlouvami, které budou garantovat odběry ropy. Aniž nebyl učiněn kontrakt mezi odběratelem a dodavatelem na přepravu suroviny na období, které bude delší než návratnost tohoto díla, nebude výstavba možná. Projekt BSP nám navíc otevírá nové obchodní příležitosti, které však navzdory poměrně reálným konturám nejsou součástí kalkulací o jeho rentabilitě.

Kdo je autorem analýz ekonomické návratnosti projektu?

Jsou to všechno nezávislé nadnárodní agentury, které posuzují v Evropě i ve světě takové stavby standardně. Komparaci analýz vznikl průměr toho, jak vypadá návratnost v případě BSP. Dnes ještě není jasné, jaká bude přesná trasa a jaká úroveň technického zabezpečení bude definitivně realizována. Přesná ekonomická návratnost bude tedy známa až po finálním specifikaci trasy a její technologie.

Existuje mnoho nejasností ohledně toho, k čemu se dosud rakouská strana zavázala když čemu ne. Můžete to osvětlit?

Již dnes existuje několik druhů závazků. Memorandum o výstavbě tohoto díla mezi Rakouskem a Slovenskou republikou bylo podepsAno v roce 2009. I na základě tohoto Memoranda má rakouská strana připravenou trasu ropovodu na svém území dnes již téměř na 100%. Existují i ​​další závazky ze strany odběratele. Prostřednictvím nich společnost OMV deklaruje, nejen objemy odběrů ropy, ale i délku období aktivního kontraktu. Právě o něm se v současnosti jedná také s ruskou stranou.

A Čo výška tranzitních poplatků?

Na výši tranzitních poplatků se také intenzivně pracuje. V analytické rovině je samozřejmě již stanoven interval, který garantuje nejen návratnost projektu, ale i úroveň možností a představ obou stran. Definitivní tarif za přepravu však bude stanovena až po odsouhlasení detailní trasy a projektu ropovodu BSP. Pokud v současnosti mluvíme už jen o městském koridoru, tak musím připomenout, že v rámci něj nikdo ještě neurčil detailní a přesnou trasu. Všechny dosud publikované trasy jsou opravdu jen teoretické a slouží k teoretický výpočet objemu nákladů, resp. jejich návratnosti.

Jaká je vaše komunikace se samosprávami? Po schválení vládního materiálu v lednu se ozvalo několik komunálních politiků včetně mluvčího města Bratislavy Ľubomíra Andrássyho, kteří zůstali z obsahu předloženého materiálu překvapení. Prý s nimi nikdo nic nekonzultoval …

Především je třeba vědět, že platí územní plán. V něm koridor pro ropovod reálně existuje. My se v současnosti snažíme o to, abychem původní koridor v některých jeho částech nahradili v nově se tvořících územních plánech jinou alternativou, protože některé části neodpovídají požadavku trasování mimo Žitný ostrů. V případě Petržalky se však stav nemění. Informovanost komunálních politiků není přímo záležitostí společnosti BSP.

Zajímalo mě jen, jestli vedete předběžný dialog s představiteli samospráv …

Samozřejmě. Máme zřízenou Komisi pro přípravu výstavby ropovodu, kterou zřídil ministr hospodářství SR a kde dotčené samosprávy nominovali své zástupce. Ve fázi přípravy nových územních plánů, jakož i ve fázi stavebního řízení však chceme i z naší strany vyvinout snahu o maximální komunikaci, nehledě na to, že tyto procesy si ji i bezpodmínečně vyžadují.

Ani v této fázi přípravy projektu nechceme však nikoho obcházet. Pravdou však je, že jsme naše argumenty a práci soustředili do přípravy materiálů pro ministerstvo hospodářství a vládu ČR. V nadcházejícím období se tedy chceme soustředit na komunální sféru, abychem dali Čo nejvíce argumentů, jak se dá ropovod postavit z našeho pohledu. Konečné rozhodnutí však vždy je a bude na obcích a to ovlivnit neumíme a plně to respektujeme.

Vrátím se ještě k tranzitním poplatkům. Existuje předpoklad, že OMV by platil Transpetrolu minimálně tolik, Čo dnes platí Slovnaft?

Tarifní politika je velmi citlivá záležitost. T když, jak jsem již řekl, mezi společností Transpetrol as a OMV v souvislosti s ropovodem BSP je přepravní tarif důležitým faktorem, který má přímý vliv na ekonomiku projektu. Výška tarifu je však vždy předmětem obchodního tajemství. Přesto však mohu říci, že v této oblasti se příliš velké odchylky mezi jednotlivými odběrateli dělat nedají. Samozřejmě, výpočet tarify pro každého odběratele je individuální záležitostí, která závisí v první řadě na délce trasy, která je předmětem přepravy a jejího celkového objemu.

aktivistka Liliana Rástocká v rozhovoru pro náš portál [1] uvedla [2] , že slovenská strana se v projektu BSP zavázala nést všechny rizika. A sice, pokud plánovaný ropovod nebude ziskový nebo se stane havárie, státní Transpetrol vykompenzuje ztráty rafinérii OMV. Je to pravda?

Tato informace asi nemá zcela reálný základ. Společnost BSP má dvou akcionářů, kteří snášejí benefity i rizika podle podílů ve společnosti, jež jim.

Po případné výstavbě také vyvstává otázka provozovatele ropovodu BSP. Kdo se jím stane?

V otázce provozovatele existuje několik modelů. Dnes je předčasné o tem mluvit. Transpetrol má všechny legislativní, ale i jiné předpoklady pro to, aby tuto věc zvládl.

Jaké varianty jsou ve hře?

Je jich víc. Čo je však podstatné, ropovod BSP pomůže posílit klesající přepravu na 440 kilometrovém Slovensku úseku ropovodu Družba. Bez tohoto ropovodu je vysoký předpoklad, že Družba a význam České republiky, jako tranzitní země pro ropu v Evropě ztratí svou funkčnost. Plány rafinerie Slovnaft a skupiny MOL s rekonstrukcí ropovodu Adria mohou znamenat podstatnou změnu poměrů na ropovodu Družba. I proto je význam ropovodu BSP pro budoucnost Družby více, než důležitý.

Foto: Michal Jesenice / energia.sk

Nehledě na ekologie, snaha Transpetrolu jako státní firmy hledat nové obchodní příležitosti je pochopitelná. Faktem však je, že ropovod do Rakouska by přispěl k diverzifikaci zdrojů rakouské rafinerie OMV, čímž by získala jistou výhodu před rafinérií Slovnaft, se kterou si konkurují. Vnímáte i tento aspekt jakéhosi „národního zájmu“ Slovenska?

Společnost Transpetrol je zde především na to, aby přepravovala ropu. V rámci Energetické charty tak musí udělat pro každého, kdo o to požádá. Vedle toho je její povinností, dělat všechny kroky k tomu, aby zajistila intenzifikaci trasy ropovodu, kterou má ve správě.

Pokud se na druhé straně Dunaje hlásí rafinerie ve Schwechatu, která chce odebírat 5 milionů tun, tak Transpetrol musí udělat vše proto, aby tento zájem uspokojil. I OMV i Slovnaft jsou soukromé subjekty. Transpetrol je státní firma. Strategii rafinerií, jak soukromých společností mi v žádném případě nepřísluší komentovat a už vůbec se nechci vyjadřovat k jejich konkurenčnímu postavení na trhu. Podstatná je strategie společnosti Transpetrol. Je závislá od toho, kolik ropy je schopna přepravit pro své odběratele a kolik jich je a bude v budoucnu.

Zmínil jste modernizaci a rozšíření kapacity ropovodu Adria. Je podle vás reálné, že Slovnaft bude v budoucnu čerpat ropu z Adrie?

Opakuji ještě jednou, že mi nepřísluší jakkoliv komentovat strategii kterékoliv rafinérie. Pokud by však skupina MOL nechtěla posílit přepravu jižní větví, tak by pravděpodobně nešla do rekonstrukce Adrie. Každá investice se musí vrátit.

Bez ohledu na tyto úvahy je však důležitá pozice společnosti Transpetrol as Její potenciál je zcela odlišný od toho, jaký je reálný stav. Dnes je za přepravu ropy odpovědný Transpetrol a to neznamená nic jiného, ​​než to, že musí posílit svou činnost.

samostatnost toho, Čo potřebuje Transpetrol je nezpochybnitelná, stejně jako autonomii toho, Čo potřebuje Slovnaft nebo kterákoli jiná rafinerie.

V projektu BSP se údajně už proinvestovalo 11 milionů eur. Na Čo šli tyto peníze?

Nesmíme zapomenout na skutečnost, že ropovod je z rakouské strany připraven téměř na 100%.

Robert Nemcsics vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, obor prognózy. Pracoval jako ekonomický redaktor ve více médiích. Po roce 1990 se věnoval soukromému podnikání v oblasti médií, marketingu, reklamy a PR. Pracoval jako ředitel PR a marketingu společnosti Volkswagen, jakož i dalších společností v oblasti strojírenství a průmyslu.

V roce 1997 působil jako vedoucí úřadu Ministerstva financí ČR. Po roce 1998 pracoval v USA jako ředitel společnosti IITT. Od roku 2002 působil jako místopředseda vlády ČR, ministr pro privatizaci národního majetku a ministr hospodářství. Od roku 2004 do roku 2006 byl poslancem NR SR a členům výboru pro hospodářství a podnikání.

Od roku 2010 je prokuristou a vedoucím organizační složky společnosti BSP GmbH se sídlem ve Vídni – společného podniku Transpetrolu as a OMV. Podniká v oblasti strojírenství, průmyslu, médií a cestovního ruchu.

Čo to v praxi znamená?

Vykoupené území, resp. pozemky, zabezpečené dlouholeté práva přechodů, stejně jsou zpracovány některé realizační projekty. Rakouská strana na základě memoranda z roku 2009 je tedy připravena ropovod realizovat a očekává podobný postup ze slovenské strany.

Věříte, že ropovod BSP se začne stavět ještě v tomto roce?

Čas výstavby závisí na mnoha faktorech. Nejen od rychlosti v etapě předprojektové a projektové přípravy, ale i od přístupu jednotlivých orgánů a institucí v následném procesu jeho posuzování a schvalování. Stavební řízení a posuzování takové stavby má své zákonem dané limity a my je neumíme ovlivnit. I když dnes nehrajeme závod s časem, pro společnost Transpetrol, ale v konečném důsledku i pro hospodářství České republiky. Otázkou je, kdo všechno do procesu schvalování bude vstupovat z hlediska posuzování environmentálních rizik i přes třetí se kter, což je však pro takový druh projektu také stejně potřebné.

Také občané mají, Čo říct v procesu seznamování se s projektem. Tam může vzniknout další množství podnětů a názorů, což může ovlivnit začátek realizace.

S Robertem Nemcsicsem mluvil Michal Jesenice . Robert Nemcsics rozhovor autorizoval. Nadpis, perex a foto: energia.sk.

© energia.sk

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit


Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.