Národní radě SR byl doručen návrh zákona, který změní zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. Poradenská společnost accace, která na Slovensku působí v oblasti zpracování účetnictví, mezd a daňového poradenství, přináší přehled pravděpodobných změn novely Obchodního zákoníku. 57869830

Vzhledem k tomu, že účelem novely Obchodního zákoníku je implementace jednotlivých článků směrnice EP a Rady 2011/7/EÚ o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (dále jen “ směrnice „) do slovenského právního řádu, předpokládáme, že návrh bude následně bez problémů schválen a podepsán prezidentem ČR. Předpokládaná účinnost zmíněného návrhu je 1.2.2013.

Předmětná novela přináší změny zejména v úpravě závazkových vztahů mezi podnikateli, resp. podnikateli a orgánům veřejné moci, pokud je orgán veřejné moci obchodním partnerům, stejně se zavádí i institut nekalé obchodní praxe, resp. nekalé smluvní podmínky, „ uvedl Peter Paseky, Head of Advisory accace.

Lhůta pro platby pro podnikatele

V oblasti závazkových vztahů mezi podnikateli, v souladu s § 340a návrhu nesmí smluvně určená lhůta pro splnění peněžitého závazku dlužníka z dodání zboží nebo poskytnutí služby přesáhnout 60 dnů ode dne doručení faktury nebo 60 dnů ode dne poskytnutí plnění vyplývajícího ze smluvního vztahu věřitelem, podle toho, který den nastane později. Obchodní partneři se budou moci dohodnout i na lhůtě splatnosti delší než těchto 60 dní, avšak pouze v případě, že tato dohoda nebude považována za nekalé obchodní podmínku. Toto ustanovení se nepoužije, pokud se smluvní strany dohodnou na plnění peněžitého závazku ve splátkách a na vztahy s konečným spotřebitelem.

Lhůta pro platby pro subjekty veřejného práva

Subjekt veřejného práva ( státní orgán, obec, vyšší územní celek nebo právnická osoba, která je financována, kontrolovaná nebo řízená subjektem veřejného práva ), který zabezpečuje veřejné potřeby nebo svou vlastní provoz, je v souladu s § 340b návrhu povinen splnit peněžitý závazek z dodání zboží nebo poskytnutí služby ve lhůtě splatnosti 30 dnů ode dne doručení faktury nebo 30 dnů ode dne poskytnutí plnění věřitelem, podle toho, který den nastane později. Smluvní strany se mohou dohodnout i na lhůtě splatnosti delší než 30 dnů, pokud to není považovAno za nekalé obchodní podmínku, zároveň však tato prodloužená lhůta nesmí přesáhnout 60 dní. Dohoda o datu doručení dokladu je nepřípustná.

Prodlení peněžitého plnění

Pokud si dlužník nesplní svůj závazek, který spočívá v peněžitém plnění řádně a nejpozději do 30 dnů ode dne doručení faktury nebo poskytnutí plnění věřitelem, toto peněžité plnění bude považovAno za opožděné až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jjjjjjiným způsobem. Věřitel má v případě zpožděného peněžního plnění nebo jeho části právo požadovat z nezaplacené částky úroky z prodlení ve výši dohodnuté ve smlouvě bez zvláštního upozornění. Pokud výše úroků nebyla sjednána, dlužník je povinen platit úroky v sazbě stanovené Nařízením vlády SR. Kromě úroků z prodlení má věřitel právo požadovat i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, která je minimálně v paušální výši 40 €, stejně bez zvláštního upozornění. Tato minimální částka je určena Čl. 6 Směrnice, stejně i příslušným Nařízením vlády ČR, které je přílohou této novely.

Nekalá obchodní podmínka a nekalá obchodní praxe

Institut nekalé obchodní podmínky novela vykládá jako smluvní ujednání týkající se splatnosti peněžitého závazku, sazby úroku z prodlení nebo paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které je v hrubém nepoměru k právům a povinnostem vyplývajícím ze závazkového vztahu pro věřitele aniž něj existoval spravedlivý důvod. Takové nekalé obchodní podmínky jsou neplatné.

Nekalou obchodní praxí se rozumí obchodní praxe zavedená obchodními partnery týkající se splatnosti peněžitého závazku, sazby úroku z prodlení nebo paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky, která zakládá hrubý nepoměr v právech a povinnostech věřitele aniž pro ni existoval spravedlivý důvod. Taková obchodní praxe je zakázána, „ uvedl Peter PASEKA.

Posouzení nekalé obchodní podmínky a praxe

Pro posouzení zda jde o nekalé obchodní podmínku nebo nekalé obchodní praxi jsou rozhodující všechny okolnosti případu, zejména: dodržování zásady poctivého obchodního styku, povaha předmětu plnění závazku a existence spravedlivého důvodu pro odchýlení se dlužníka od sazby úroku z prodlení, splatnosti peněžitého závazku nebo částky náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

Pokud soud prohlásil smluvní ujednání za nekalé obchodní podmínku nebo nekalé obchodní praxi, je smluvní strana, která ji použila povinná zdržet se jejího dalšího užívání v závazkových vztazích s dalšími podnikateli, stejně i její právní nástupce, „ uvedl Peter PASEKA.

Kontextové odkazy ETARGET

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit


Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.