Pokud vám dlužník i přes vaší písemné výzvě odmítá zaplatit pohledávku, obecně lze doporučit, abyste se obrátili na advokáta. Ten vám poradí jak v konkrétní věci postupovat a také se s ním můžete dohodnout, aby vás zastupoval v soudním řízení.

V případě, že se rozhodnete vymáhat svou pohledávku sami, připravili jsme pro vás základní rady, jak postupovat při přípravě žaloby.

Pro účinnější a rychlejší vydobytí pohledávky je určitě výhodnější zvolit si platební rozkaz. Proces vydání platebního rozkazu je tzv.. zkráceném řízení. Platební rozkaz vám soud vydá do 10 dnů od podání návrhu na zahájení řízení za předpokladu, že budou splněny tyto podmínky:

  • z platebního rozkazu bude vyplývat, že uplatňujete právo na zaplacení peněžité částky, přičemž toto právo musí vycházet ze skutečností uvedených v návrhu na vydání platebního rozkazu

  • v návrhu na vydání předběžného opatření bude odůvodněno, proč se navrhovatel domáhá práva na zaplacení peněžité částky

  • k návrhu na vydání platebního rozkazu budou přiloženy relevantní důkazy

  • pobyt žalovaného bude znám

  • platební rozkaz se nebude doručovat do zahraničí

  • bude zaplacen soudní poplatek.

Výhodou platebního rozkazu je, že jde o zrychlené řízení, v jehož rámci se nekonají slyšení a soud nevyzývá strany, aby se vyjádřily k písemným podáním druhé strany, tak jak je tomu v případě standardního soudního řízení. Soud naopak vydá platební rozkaz pouze na základě vašeho návrhu a přiložených písemných důkazů.

V případě vydání platebního rozkazu bude dlužník povinen do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatit pohledávku nebo podat opravný prostředek, tzv.. odpor. Pokud by byl platební rozkaz zrušen, at už z důvodu nedoručení nebo podání odporu, toto zkrácené řízení se automaticky přetransformuje na standardní soudní řízení a soud nařídí jednání.

Pokud jste již namísto návrhu na vydání platebního rozkazu podali standardní žalobu na zaplacení, soud iv tomto případě může postupovat formou zkráceného řízení a vydat platební rozkaz. Avšak v tomto případě již soud není vázán 10 denní lhůtou.

Bez ohledu na to, zda podáváte návrh na vydání platebního rozkazu nebo žalobu na zaplacení, postup při jejich přípravě se neliší.

Určení soudu

Žalobu musíte adresovat konkrétnímu soudu, tedy takovému, který je příslušný k řízení. Ve věcech o zaplacení dlužné částky rozhodují okresní soudy. Příslušný soud se určuje podle obvodu, v němž má dlužník bydliště nebo sídlo. Pokud fyzická osoba nemá zaregistrované bydliště na území České republiky, rozhoduje soud, v jehož obvodu se tato osoba zdržuje.

Při určení příslušnosti soudu vám mohou pomoci informace, které se nacházejí na stránce Ministerstva spravedlnosti [1] . Stačí, když zadáte obec, v případě Bratislavy i ulici, a stránka vám vygeneruje příslušný soud bez toho, abyste pracně vyhledávali obvody jednotlivých soudů.

Označení účastníků řízení

Povinné údaje, které musíte v žalobě o účastnících řízení uvést, se liší podle toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Při fyzické osobě se povinně uvádí její jméno a příjmení, bydliště a údaj o státním občanství.

RADA: Datum narození fyzické osoby není povinen údi. Doporučujeme ho však uvést, protože se tak můžete vyhnout komplikacím v případě, že na stejné adrese bývají osoby se stejným jménem a příjmením. Při právnické osobě postačuje, pokud uvedete její obchodní jméno, sídlo a IČO. Pokud je dlužník živnostník, napíšete, pod jakým jménem je uveden v živnostenském rejstříku, jeho místo podnikání a také IČO. Dobrovolným údajem je i uvedení telefonického nebo emailového kontaktu.

vylíčení rozhodujících skutečností

Pokud neuvedete, na základě čeho se domáhá zaplacení dlužné částky, soud vám nevyhoví. Jednoduše řečeno, je třeba do žaloby uvést kdo se domáhá, od koho, čeho se daná osoba domáhá, na základě čeho, atd..

Pokud jste žalovanému dodaly zboží nebo službu, případně vám dluží finanční prostředky z jiného důvodu, uvedete, z jakého titulu je vám povinen zaplatit. Může to být objednávka, smlouva nebo uznání dluhu. Samozřejmě musíte uvést částku, kterou se domáhal a její splatnost.

Příklad:

Na základě objednávky č.. XY žalobce dodal žalovanému zboží XY. Za dodání zboží vystavil žalobce fakturu XY na částku XY EUR, která byla splatná dne XY. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení. Na zaslanou výzvu žalovaný nereagoval. Pohledávka žalobce nebyla do podání žaloby uhrazena.

Úroky z prodlení

Nárok na úroky z prodlení vám vznikne v den následující po dni, kdy vám měl dlužník zaplatit a trvá až do úplného zaplacení dlužné částky a jejího příslušenství. Pokud byla výše úroků dohodnuta ve smlouvě, tak si vymáháte úroky z prodlení v této výši. V opačném případě se výše úroků určí podle občanského zákoníku nebo Obchodního zákoníku. Závisí to na tem, jakému zákonu byl podřízen smluvní vztah mezi vámi a dlužníkem.

V zásadě platí, že vztahy podnikatelů se řídí Obchodním zákoníkem, kde v současnosti platí vyšší výše úroků jako v případě vztahů řídících se občanským zákoníkem. Vztah, ve kterém vystupuje nepodnikatel, podléhá naopak Občanskému zákoníku. A aby to nebylo až tak jednoduché, vzhledem na poslední legislativní změny musíte rozlišovat, kdy došlo ke zpoždění.

Pokud došlo ke zpoždění před 1. únorem 2013, výše úroků bez ohledu na Občanský zákoník nebo Obchodní zákoník je stejná a určuje se následovně:

Výše ​​úroků z prodlení bude o 8 procentních bodů vyšší než základní úroková sazba Evropské centrální banky (info najdete i zde ) platná k prvnímu dni prodlení. Pokud by se během trvání prodlení tato základní úroková sazba Evropské centrální banky (ECB) změnila, můžete si jako věřitel, pokud je to pro vás výhodnější, k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, ve kterém trvá prodlení, připočítat k základní úrokové sazbě ECB sedm procentních bodů namísto osmi procentních bodů. Takto určený úrok se použije během celého pololetí.

Po 1. únoru 2013 je výrazný rozdíl mezi tím, jaké úroky z prodlení bude platit podnikatel a nepodnikatel. Pro nepodnikatele je výše úroků z prodlení o 5 procentních bodů vyšší než základní úroková sazba ECB platná k prvnímu dni prodlení. Takto určený úrok z prodlení se použije na celou dobu prodlení.

Pro vztahy řídící se Obchodním zákoníkem je výše úroků z prodlení o 9 procentních bodů vyšší než základní úroková sazba ECB platná k prvnímu dni prodlení a použije se po celou dobu prodlení. Namísto takto určených úroků z prodlení můžete požadovat úroky z prodlení ve výši základní úrokové sazby ECB k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 8 procentních bodů.

Takto určený úrok se použije během celého kalendářního pololetí. Upozorňujeme vš když, že kombinace fixního úroku z prodlení a měnícího se úroku z prodlení už není od 1. února 2013 možná. Volba měnící se úrokové sazby může příznivě ale i negativní volbou, závisí to na vývoji základní úrokové sazby ECB.

References

  1. ^ Ministerstva spravedlnosti (www.justice.gů.sk)

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit


Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.