Chci ale řešit i téma férového podnikání a nekalých praktik v podnikatelském prostředí. Ukazuje se totiž, že kvůli momentální ekonomické situaci doma i ve světě se zvýšilo množství podvodů v podnikatelském prostředí na Slovensku. A vzhledem k situaci v eurozóně nelze očekávat rychlé ekonomické zotavení a samovolný ústup podvodných praktik. I na Slovensku existují podnikatelé, kteří zneužívají nedokonalosti zákonů a těžkopádnost soudního systému a svým nezodpovědným jednáním okrádají a demotivují drtivou většinu poctivých podnikatelů podnikajících v mezích zákona. Na negativní dopady nekalých praktik v podnikání poukázala nedávno ve své analýze i Podnikatelská aliance Slovenska.
Jak nejvážnější problém v této souvislosti vnímám záměrné neplatičst ve, které vystavuje dodavatelů neplatiče riziku platební neschopnosti. Přestože podnikatel nemá zaplaceno za dodané zboží nebo službu, daňové zákony ho nutí odvést daň z přidané hodnoty iz neuhrazených faktur a na konci roku z nich zaplatit daň z příjmu. Navíc, neukázněný dlužník – neplatič kromě neuhrazení pohledávky může získat ještě dalších 20 procent z pohledávky na odpočtu daně z přidané hodnoty. Chci se přičinit o odstranění této deformace a spravedlivější přístup státu vůči podnikatelům, kteří se ne vlastní vinou ocitli v pasti neplatičstva.
Prosazuje tato řešení:
1. zjednodušení procesu odpisování nedobytných pohledávek a umožnění snížení základu daně z příjmů o takové pohledávky.
2. možnost odkladu splatnosti DPH z neuhrazených pohledávek. Kromě finanční úspory na straně podnikatelů, kterým nebylo řádně zaplaceno, by tato změna zvýšila motivaci státních institucí rázněji bojovat proti podvodům, protože daně by platily jen z řádně uskutečněných obchodních transakcí a neplatičstvo by tak už nebyl jen problém podnikatelů, ale i státu a jeho příjmů.
3. zavedení náhradního doručování platebních rozkazů právnickým osobám, což by v praxi znamenalo, že pokud si adresát vlastní vinou nepřevezme platební rozkaz do vlastních rukou, bude se po uplynutí lhůty považovat za doručený.
4. zavedení datových schránek pro právnické osoby na doručování písemností v elektronické formě. Takový systém funguje například v České republice a velmi se osvědčil.
5. nový konkurzní zákon, který zjednoduší podávání věřitelských návrhů na prohlášení konkurzu a zvýší osobní odpovědnost jednatelů zadlužených firem.
6. dobudování insolvenčního rejstříku s podrobnými informacemi o úpadkovém řízení a jednoznačnější a srozumitelnější úprava odporovatelnosti právních úkonů.
7. elektronizace Sbírky listin pomůže podnikatelům zjistit přes internet základní ukazatele obchodních partnerů.
8. zpřístupnění veřejných databází pro používání všem občanům
9. vytvoření černé listiny, na níž budou firmy, vážně porušující zákon. Takoví podnikatelé nebudou moci založit firmu, ani se přihlásit do veřejných soutěží.
10. zákaz podnikání těm, kteří se v minulosti dopustili úmyslné ekonomické trestné činnosti nebo trestné činnosti související s korupcí. Přestože právo podnikat patří mezi ústavou i mezinárodním dokumenty chráněné hospodářská práva, je motorem tržní ekonomiky a živitelem lidí, nelze v podnikatelském prostředí tolerovat lidi, kteří prostřednictvím svých podnikatelských subjektů záměrně porušují zákony, okrádají jjiných a znevažují jméno podnikatele v očích veřejnosti.
Důsledná ochrana férových podnikatelů je v zájmu nás všech, protože právě oni dokáží svými aktivitami zajistit udržitelný růst ekonomiky a životní úrovně občanů Slovenska. Jen tak se bude na Slovensku žít lépe.
Komentáře