Monitorování našich nákupních zvyků má přísná pravidla. V jejich dodržování však vidí Úřad na ochranu osobních údajů i mezery.

BRATISLAVA. Když budoucí maminka začne nakupovat pleny, dětské utěrky či zásyp se slevová karta, obchod, který navštěvuje, zpozorní.

Zmínka o jejím těhotenství se objeví někde v databázi a obchod jí začne posílat avíza na slevy na pleny či dětskou výživu.

Přes věrnostní karty získávají obchodníci informace o nákupních zvycích, mezi nimi jsou i intimní údaje. Například opakovaný nákup léků může znamenat nemoc, pravidelná koupě tampónů napoví termín menstruace.

Sbírají více, než mohou?

Takové údaje předávají spotřebitelé obchodu ve vidině slev, které jim přinesou věrnostní karty. Často si neuvědomí, že jim svěří údaje o svých ročních nákupních zvycích za pár eur.

Pokud nakupují například v Tescu, kde týdně utratí 50 eur a ročně 2600 eur, za rok získají od obchodu zpět přes systém Club Card 26 eur.

„Věrnostní karty jsou způsobem prodeje osobních údajů spotřebitelů,“ říká Juraj Bizoň, partner advokátní kanceláře Bizoň & Partners.

Monitorování chování zákazníků přes slevové karty je legální, ale jen když obchody dodržují pravidla. To, že jejich někdy porušují, zjistil předloni a také loni Úřad pro ochranu osobních údajů.

Obchody podle jeho zjištění zákazníkem říkají velmi zjednodušeně, Čo budou s jejich údaji dělat. Některé obchody zpracovány více dat, než jim zákazníci dovolili.

Musí říct detaily

Sbírání informací o nákupních zvycích je podmíněno souhlasem na zpracovávání těchto údajů. V něm musí obchodníci podle Bizoň říci, jaké údaje chtějí zpracovávat a na jaké účely.

„Nestačí jen zjednodušeně říci, že monitorujeme vaše nákupní zvyky a využíváme je na marketingové účely,“ řekl.

Kromě upřesnění, které údaje o vás obchod zpracovává, musí detailně informovat, Čo s nimi bude dělat.

At už jde o zasílání reklamy, vytváření sociálních nebo demografických profilů zákazníků nebo přesun dat do jjiných zemí. Účel zpracování osobních údajů musí podle Bizoň konkretizovat.

Na zasílání reklamy si musí obchody vyžádat zvláštní souhlas od zákazníků. Mají jejich informovat, zda jejich osobní údaje posunou dál. Pokud ano, musí říct komu.

jur.jpg

Na věrnosti zákazníků mají společnosti zřejmý zájem – čím vyšší počet nákupů, tím vyšší zisk, píše Juraj Javorský


Přístup ke všem komentářem nejen na sme.sk za 3,90 Eur měsíčně. Koupit nyní [1]

Anonymní sbírání?

Obchody shodně tvrdí, že údaje využívají ve prospěch zákazníků. Například na to, aby lépe soustředit nabídku. „Údaje používáme pro interní potřebu a statistiku prodeje,“ doplňuje Martin Katriak z COOP Jednota Slovensko.

Podnikatelé dokáží z údajů vyčíst i to, zda je obvyklým zákazníkům jejich obchodu na jisté ulici člověk, který měsíčně nakoupí za pár desítek nebo pár stovek eur. Díky tomu vědí přizpůsobit marketing v prodejně.

Oslovené řetězce říkají, že zákazníků monitorují anonymně. Tesco vede jména zákazníků odděleně od údajů o jejich zvycích. „Bez spojení těchto dvou databází nevíme, který zákazník jaké výrobky nakupuje,“ tvrdí Zuzana Lošáková z Tesca.

V COOP Jednotě ví údaje dešifrovat pouze pověřený zaměstnanec. „Ochrana osobních údajů je zaručena a zabezpečena proti zneužití,“ dodal Katrikdyž.

ico

Souhlas si mají ptát alespoň jednou ročně

Okolnosti zpracování osobních údajů se mohou změnit. Proto by neměl být ani souhlas věčný.

BRATISLAVA. Alespoň jednou ročně by měli obchodníci informovat zákazníky s věrnostními kartami, jaké informace o nich sbírají a Čo s nimi dělají. V dopise by je měli ptát, zda souhlasí s pokračováním monitorování jejich nákupních zvyků.

Souhlas se zpracováním údajů je podle advokáta Jiřího Bizoň vždy časově limitován. Proto by o jeho obnovu měli řetězce žádat.

Obchody jsou zticha

info

Souhlas

Čo v něm má být?

  • jaké údaje obchod zpracovává, například místo, čas, druh a hodnotu nákupu,

  • na Čo jejich zpracovává, například na přímý marketing nebo vytváření profilů,

  • jakým firmám údaje posune, na Čo jejich tyto firmy použijí,

  • jak dlouho souhlas platí, po čase by se měl přehodnocovat.

Jak často musejí obchody zákazníků o souhlas žádat, zákon neurčuje.

Právnička Zuzana Hečko však na blogu tento měsíc [2] upozornila na stanovisko pracovní skupiny Evropské komise, podle kterého by zpracovatelé osobních údajů měly souhlas přehodnocovat jednou za rok.

Taková periodicita neplatí obecně. Pracovní skupina v [3] Bruselu [4] píše, že období závisí na okolnostech a kontextu konkrétního případu zpracování osobních údajů.

Obchodní řetězce na otázku, zda si alespoň jednou ročně žádají od zákazníků opětovný souhlas na zpracování údajů, konkrétně neodpověděli. Postupujeme podle zákona, reagovali shodně.

Jasno nemá ani úřad

Vysvětlením může být přístup Úřadu na ochranu osobních údajů. Tvrdí, že obchod nový souhlas nepotřebuje.

Věrnostní systémy jsou podle úřadu součástí kupních smluv, které s obchody uzavírají spotřebitelé nákupum. I koupě obyčejného chleba je totiž ústním kontraktem.

Bizoň takový pohled odmítá. „Snad tím nechtějí říci, že na to, abych si koupil minerálku, potřebuje ode mne obchod telefonní číslo nebo datum narození,“ říká překvapeně advokát.

Kdyby i byl názor úřadu správný, podle Bizoň při smlouvách lze bez souhlasu zpracovávat jen minimální množství osobních údajů.

„A nimi určitě nejsou údaje, kdy, kde a jaké zboží nakupuji, které obchody získávají používáním věrnostních karet,“ říká Bizoň.

Pro sledování nákupních zvyků je podle něj určitě nutný souhlas spotřebitele. „Jinak může jít o nelegální zpracování osobních údajů.“

ico

Tesco posílá údaje i do Velké Británie

Podmínky věrnostních programů mají stovky slů. S čím vším souhlasí jejich členové?

1. Tesco Club Card

Za tři roky získal věrnostní systém řetězce Tesco 1,3 milionu členů. Zásady ochrany osobních údajů mají přes 660 slů, jsou napsány přehledně v bodech.

Tesco přes ně od členů získává souhlas k monitorování jejich nákupních zvyklostí, který není časově ohraničen. Obchodní řetězec neodpověděl na otázku, zda jednou ročně žádá od členů klubu opětovný souhlas se zpracováním údajů.

Členové Club Card souhlasili s poskytnutím svých údajů dalším šesti společnostem, například reklamním a marketingovým firmám, ale i tiskárně ve Velké Británii.

Monitorování zákazníků v tomto klubu má být anonymní, systém prošel i kontrolou Úřadu na ochranu osobních údajů. Jména zákazníků vede řetězec odděleně od informací o jejich nákupních zvyklostech. Tyto dvě databáze se spojují jen při vyúčtování bodů a zasílání slevových poukázek.

2. Jednota Klasik

Za osm let získal věrnostní systém spotřebního družstva COOP Jednota Slovensko 870 tisíc členů. Jeho pravidla jsou zpracovány přehledně v bodech.

Společnost v nich velmi konkrétní popisuje, komu a na Čo údaje poskytne. Například marketingové firmě je poskytne jen na zaslání věrnostní karty, maďarské tiskárně jen na vyrobení karty.

Souhlas se zpracováním údajů je ohraničen platností karty. Společnost na otázku, zda alespoň jednou ročně žádá od zákazníků souhlas, konkrétně neodpověděla.

Údaje o nákupních zvycích vyhodnocuje spotřební družstvo anonymně, zákazník v celém systému vystupuje jen jako čárový kód. Ten umí dešifrovat a přiřadit ke konkrétnímu člověku jen pověřený pracovník. Společnost tvrdí, že systém je zabezpečen proti zneužití.

3. dm Active Beauty

Za tři roky získalo kartu sítě drogerií dm Drogerie Markt asi 580 tisíc lidí. Podmínky věrnostního programu mají přes 670 slů, společnost v nich velmi přesně popisuje, jaké údaje o zákaznících monitoruje.

Kromě místa a času nákupu jde o druh a hodnotu zboží či způsob jeho platby. Údaje podle podmínek může posunout rakouské tiskárně, ale sít drogerií dodává, že jen na výrobu věrnostní karty.

Souhlas se zpracováním osobních údajů je ohraničen délkou členství ve věrnostním systému.

ico

Psycholog: Lidé u nás jsou důvěřiví

Slevu berou spotřebitelé jako přátelské gesto, negativní důsledky nevnímají, říká odborník.

BRATISLAVA. Příliš velká důvěra je důvod, proč u nás nejsou spotřebitelé vůči věrnostním programem obchodníků opatrnější. Tvrdí to psycholog Karel Kleinmann.

„Slevu od řetězců bere většina lidí jako přátelské gesto. Neuvědomují si možná rizika, „říká Kleinmann.

Lidé jsou podle něj slabě informováni o negativních důsledcích poskytování osobních údajů.

„Například ve Spojených státech vás identifikují na základě jediného údaje. Lidé si tam proto více uvědomují, že mají svá data chránit, protože vědí, že se jim může někdo nabourat do sociálního pojištění a podobně, „vysvětluje psycholog.

Spotřebitelem na Slovensku podle Kleinmann chybí negativní příklady, ze kterých by se uměli poučit. „Ochrana osobních údajů bude iu nás tématem, ale nejprve se musí provalit aféry. Pak si lidé začnou uvědomovat i rizika, „uzavřel.

References

  1. ^ Koupit nyní (ekonomika.sme.sk)
  2. ^ však na blogu tento měsíc (www. lexforum.sk)
  3. ^ Pracovní skupina v (ec.europa.eu)
  4. ^ Bruselu (www.sme.sk)

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přihlásit


Zaregistrujte se


Reset Password

Please enter your username or email address, you will receive a link to create a new password via email.